Co se škádlívá, to se rádo mívá. A co se škádlí více, má se rádo převelice. Takhle nějak začal příběh Prokopa a Magdy v Ulici. Zpočátku si tito dva kantoři místního gymnázia nemohli přijít na jméno a lezli si vzájemně tak na nervy, že by člověk řekl, že se nikdy nesnesou. Jednoho dne, tedy večera, si k sobě přece jen našli cestu.