Její rodiče se rozvedli, když byla malá a o tatínka nadobro přišla, když jí bylo devět let. Zemřel na infarkt ve dvaačtyřiceti letech. Neměla tedy šanci ho blíže poznat. Jen si pamatuje, že jí maminka vyprávěla, že to byl velký fešák a lidé si ho na ulici dokonce pletli s Karel Högerem. Vyrůstala tedy v ženské společnosti maminky a babičky. Což se do jisté míry odrazilo v jejích dospělém životě. Syna vychovala víceméně sama a nikdy vlastně od nikoho ani pomoc nepotřebovala.