Po tom, co potkal Ditu, má Miloš Knobloch opět básnickou slinu. Ke smůle Ivy, Evy i Vítka to zatím nevypadá, že by si dal pohov. Naopak pro Ditu napsal dlouhou báseň, kde se jí vyznává ze svých citů. Básničku zapomněl v hospodě a přes Vítka se dostala k Ivě. Ta si jen posteskla, že by chtěla být jako Dita.