Albertův pravý hák v akci! Koho sejmul přímo uprostřed zoo?

Eliška píchla Albertovi sedativum

Když Aničku unesli, Albert o tom neměl nejmenší tušení a docela určitě nečekal, že ho Eliška zatáhne do vyšetřování tak násilným a nepříjemným způsobem. Eliška totiž zastávala názor, že za dívčiným únosem může vězet jedině Albert, který ji dobře znal, pracoval v zoo už za ředitele Vávry, a kromě toho se jistě toužil Aničce pomstít, protože ho pustila k vodě. Všechny tyhle divoké domněnky jí bohatě stačily k tomu, aby si Alberta zavolala k sobě a bez dlouhých okolků mu vpravila do ramene sedativum.

Albert mohl akorát tak nevěřícně kulit oči, zatímco injekce začala rychle působit a málem ho srazila na kolena. Petra, ač nerada, jej svázala a Eliška zahájila křížový výslech. Kde je Anička, mizero? Mluv!

Anču unesli? Albert nabídl pomoc

Kdyby měl Albert alespoň mizivou představu, o čem je řeč, jistě by jí rád vyhověl. Zmatenými slovy a hysterickým křikem si však místo svobody vysloužil zásah hnojem. Eliška si pro něj připravila celou haldu, jelikož dobře věděla, jak mu zvířata zapáchají a že to pro něj bude obzvlášť nepříjemné.

Doufala, že z něj tak vymámí přiznání, ale smradlavé mučení vzápětí přerušil Haďák. Ten jasně trval na tom, aby mu kolegové hlásili cokoli podezřelého, co se týká Aniččina únosu, ne aby brali věci do vlastních rukou! Rozvázal Alberta, jenž si mezitím dal leccos dohromady, a pak už nezbylo nic jiného, než mu přiznat a vysvětlit celou pravdu. Aničku skutečně někdo unesl, ale on by to přece neudělal! Byl ochotný zapomenout na to, co se právě stalo, pokud mu ostatní umožní, aby se ve vyšetřování angažoval také.

Chtěl pomoct Aničku najít a zachránit, než bude příliš pozdě. Kdo by to od té kancelářské krysy čekal, že?

Albert umí rozdávat rány pěstí

Když se Adam dozvěděl, že za únosem stojí Jarda Vaníček a jeho komplic Tomáš, vydal se neprodleně na adresu, kde drželi Aničku. Stihl však zalarmovat kolegy, aby věděli, že mají zastavit viníka Jardu, kdyby se ze zoo pokusil utéct.

A taky že to zkusil! Popadl tašku s výkupným a za ustavičného otírání zkrvaveného nosu (protože Haďák má fakt ostrou ránu) se vydal k nejbližšímu východu. Jistě doufal, že nenatrefí na nikoho známého a snadno se vytratí. Už vícekrát ale dokázal, že nepobral mnoho rozumu. Cestu mu náhle zkřížily Anežka s Eliškou a chystaly se ho chytit, jenže on se obrátil na patě a hodlal vzít zpátečku. Rozhodně nečekal, že při tom narazí na další tvrdou pěst.

Albert se totiž znenadání objevil přímo za ním a nerozpakoval se dát mu pořádnou ránu do nosu. Pravým hákem, jaký by od pana marketingového specialisty asi nikdo neočekával, složil Vaníčka k zemi, odkud už si ho Anežka s Eliškou v klidu převzaly. Albert tak předvedl, že v sobě přece jen má něco dobrého a že ve vážných situacích je schopen spojit síly s ostatními, aby pomohl člověku v nouzi. Kéž by mu tohle hrdinské chování vydrželo.