Zločin v šantánu: Netradiční film režisér Menzel považoval za nepovedený. Najít v něm však lze povedenou politickou satiru

Kdo se nechtěl zamyslet nad formou a účelem filmu, mohl si jednoduše pouze vychutnat písně, třeba od mladé a tehdy hodně populární Evy Pilarové. Film je také hezkou vzpomínkou na Jitku Zelenohorskou, která svůj zadek (jako Zdenička Svatá ve filmu Ostře sledované vlaky) ukazovala i porotě pro udílení Oscarů. V tomto filmu jí bylo 22 let a měla před sebou skvělou kariéru. Kromě talentu se také proslavila vztahem s Waldemarem Matuškou, se kterým žila pět let, než ji vyměnil za Olgu Blechovou. Jitka, jako oblíbenkyně Menzelových filmů, nakonec právě kvůli těmto rolím upadla do nemilosti režimu, což vyřešila emigrací.

Detektivní komedii s písničkami Zločin v šantánu natočil Jiří Menzel jako svůj třetí celovečerní projekt. Příběh filmu, který je z valné části inspirován americkými groteskami němé éry, se odehrává v kabaretu Tartaros. Zde vystupuje zpěvačka Clara Regina, která má mnoho obdivovatelů. Patří mezi ně i sám ministr spravedlnosti. Clara má však i žárlivého manžela. V kabaretu nejprve dojde ke krádeži perlového náhrdelníku, který dal Claře ministr, a pak i k vraždě samolibého eskamotéra, jenž se zpěvačce dvořil. Případ není vůbec tak jasný, jak se zprvu zdálo...

Velmi důležitou součástí filmu jsou skvělé písničky, jejichž hudbu složil Jiří Šlitr a slova napsal Jiří Suchý. Jiří Suchý a Jiří Šlitr také hrají dva hlavní podezřelé – dobráckého zřízence Pepíčka a po pětadvaceti letech studia konečně promovaného advokáta Viléma. V dalších rolích si s chutí zahráli třeba Vlastimil Brodský, Jiří Grossmann, Jan Libíček, Rudolf Hrušínský, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.

Film je plný osobitého humoru a připomíná velice důrazně styl divadla Semafor. Proto si své diváky našel. Kombinuje hned několik žánrů, takže si diváci mohli najít „to své“. Především připomínal klasické kabaretní představení. Spojení kriminálního žánru a hudbou nebylo v té době tak běžné.

Jiří Suchý a Jiří Šlitr hráli v hlavních rolích a podíleli se na scénáři a na hudbě. Měli už své fanoušky z divadla, kteří se na ně přišli podívat i do kina. Své příznivce rozhodně dokázala přilákat i Eva Pilarová, které táhlo v té době na třicet let a kromě kariéry zpěvačky se objevovala i v celé řadě filmů. Původně na JAMU studovala operní zpěv, ale studium přerušila, když dostala nabídku na angažmá v Semaforu.

Film je také odkazem na dobové prostředí kabaretů, šantánů a zábavných divadel. Dnes jde o klasiku české filmové tvorby z šedesátých let. V té době měl ještě československý film uznání i v zahraničí.

Ve vysílání na ČT1 05.10.2024 v 15:00.