Zlatá labuť: Ani v druhé sérii Irena neslevila ze svých hodnot a je proti všem

Postava Ireny je většinou zlá, krutá, mstivá, bezohledná a nebezpečná. Najdou se však i okamžiky, kdy přece jen na okamžik odloží svou masku všehoschopné ženy a ukáže své pravé já. Moc takových okamžiků není, ale i tak si dokázala získat sympatie diváků, což se „seriálovým mrchám“ často nestává.

I přes nepříjemné chování prakticky ke každému ze svého okolí, má tato postava řadu vlastností, které ji dělají trochu snesitelnější. Nikdy na sobě nedá znát strach, nikdy nedovolí ostatním, aby jen na chvíli zapochybovali o její silné povaze. Při prohře dokáže odejít se zdviženou hlavou. Myslí vždy na to, co udělat pro rodinu a firmu, přestože to často nikdo neocení. Má jednu slabost, kterou je Alena, a přestože si lesbickým vztahem komplikuje život, nehodlá žít v přetvářce, protože to už si zkusila a k ničemu dobrému to nevedlo.

Její role je plná „jedovatých“ dialogů, kterými dokáže dráždit všechny lidi kolem sebe

Irena: To se neumíš ovládnout?

Petr: Labuť je moje. Nechtěla jsi ji, tak mi ji teď neber.

Irena: Neberu. Já si počkám, až mi ji sám dáš.

Irena (k Aleně): Doufám, že jsme Vám nevzali iluze. Manželství je domov. Někdy nehostinný, ale pořád je to nejlepší, co máme.

Irena: Měla byste být šikovnější. Nechceme přece při zkoušení šatů zákaznice zmrzačit.

Alena: Omlouvám se.

Gruber: Praha mi leží u nohou.

Irena: Praha možná…

Irena (k Petrovi): Nikdo není svatý, nikdo, kdo má velký majetek. Ani ty, ani Markéta, ani otec. Protože čím víc máš, tím víc ti to chtějí vzít.

Lukáš: Prý hypnóza pomáhá, když si nemůžeš vzpomenout.

Irena: Zkus to, až budeš mít zase okno z pití, a dej vědět.

Lukáš: Už nepiju.

Irena: Od rána?

Irena (Aleně): Tak to prostě v manželství chodí. To ti přece nebudu vysvětlovat. Dá se na to zvyknout. Pak už to není tak strašné.

Petr: Byl jsem na tebe pyšný. Holka a dotáhla to až sem. Teď je mi tě už jenom líto.

Irena: Láska se přeceňuje. Bez ní je to všechno snazší.

Irena (matce): Sem jaká jsem a musím s tím umět žít. A každého, kdo se mi postaví do cesty, pošlu kam patří.