Záhadné případy aneb Rodinka Miroslava Donutila v novém seriálu

Záhadné případy aneb Rodinka Miroslava Donutila v novém seriálu
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Když před lety natáčel Miroslav Donutil seriál Dáma a král, posteskl si, že by si tak rád zahrál v příběhu, kde jsou nadpřirozené prvky. A tak se mu to konečně splnilo a po dlouhé době se opět představí v seriálu.

Podle producenta Šlajera je role psaná přímo pro herce a využívá jeho nejlepších hereckých schopností. Diváci by tak populárního herce měli vidět přesně tak, jak ho mají nejraději.

záběr ze seriálu
záběr ze seriálu | Zdroj: TV Nova

Seriál bude plný mysteriózních dramatických příběhů. Každá epizoda představí silný příběh s tajemstvím. Hlavní hrdina Jaroslav je člověk, který vidí věci, které ostatní lidé vidět nemohou, a tuto schopnost využívá k pomoci druhým. Napříč díly pak postupně objevujeme i tajemství jeho vlastní minulosti. Nadpřirozeno je v seriálu odrazem skutečných lidských problémů a trápení.

Všechny příběhy spojuje naděje, že každé trápení a každý problém mají řešení a vše dobře dopadne.

Tvůrci slibují, že záhadné případy diváky překvapí a strhnou. Jsou napínané, plné emocí a s výraznou vizuální stránkou.

Miroslav Donutil jako Jaroslav Sezemský

Jaroslav je léčitel a psychotronik. Má skutečné mimosmyslové schopnosti. Ke své práci nepoužívá přístroje, jeho hlavním nástrojem jsou ruce, mysl a zkušenost. Je v důchodu, úspěšně si přivydělává jako léčitel a bylinkář. Nerad cokoliv vysvětluje, rád pracuje sám. Je zvyklý, že se na něj lidé občas dívají jako na blázna a jeho schopnostem nevěří. Je ale současně altruista, svoje schopnosti a zkušenosti považuje za dar a cítí se povinen pomáhat světu, i když se většinou tváří, že je tomu naopak.

S hercem Miroslavem Donutilem o seriálu

O čem jsou pro vás Záhadné případy?

Pro mě je to normální, obyčejné povídání o člověku, který by žil normální, obyčejný život, kdyby neměl neobyčejné možnosti, zkušenosti a zvláštní vlastnosti. To je na Jaroslavovi to hezké a zajímavé. A zároveň si s sebou nese jedno neštěstí, pocit viny, který se týká jeho ženy. Možná i z toho důvodu si méně rozumí se svou dcerou, která to zas pociťuje úplně jinak.

Jak blízká je vám postava Jaroslava?

Blízká mi moc není, takové vlastnosti, jako má Jaroslav, skutečně ani zdaleka neznám, natož abych je měl. Rád se s nimi ale seznamuji, rád se obohacuji a myslím, že by bylo krásné, kdyby to takto jako mě bavilo i diváky.

Scenárista vám psal roli na tělo. Jak se podle vás Jaroslav právě od vašich ostatních rolí odlišuje a jaký je to pocit být u tvůrců v takové pozici?

Je to dost odlišná role od těch, které jsem už hrál. Jaroslav je člověk smířený s tím, co dělá. Je to člověk, který má odlišné vlastnosti od obyčejných lidí, jako jsme my, ale podivín to není. Je to spíš zamlklý, submisivní člověk se zvláštními schopnostmi. Jak člověk stárne, tak mu někteří tvůrci píší roli na tělo. Stalo se mi to v případě Atlasu ptáků a teď to zažívám také. Jsem za to moc vděčný, protože ten pocit je krásný a vzrušující.

Věříte na věci mezi nebem a zemí? Setkal jste se v životě s něčím takovým?

Záhady jsou součástí našeho života. Zažil jsem několik takových situací ve svém životě. Vím, že něco mezi nebem a zemí existuje. Setkal jsem se osobně i s lidmi, které takové vlastnosti, jako má Jaroslav, mají, a řekli mi věci, o kterých jsem neměl ani tušení. Přesto vím, že se staly. Přitom neměli žádnou jinou možnost, aby se toto o mně dozvěděli, nikde jsem nic nepublikoval, a přesto věděli. Zažil jsem tedy záhady na vlastní kůži. I to byl důvod, proč jsme se s Vráťou (pozn.: producent Vratislav Šlajer) rozhodli seriál točit. Je to pro mě vzrušující.

Na natáčení jste se poprvé potkali takto ve třech se synem a snachou. Jaké to pro vás bylo?

Vidíte to, v seriálu mám dceru. To se mi v životě nepodařilo. Mám dva syny. Jeden z nich tady se mnou hraje. Je krásné, že zatímco jeho manželka hraje moji dceru, tak on hraje jejího nápadníka. Což se tedy potvrdilo i ve skutečnosti. Ale tady je to moc hezký pocit, mít takto rodinu vedle sebe při natáčení. Stalo se to poprvé a pevně věřím, že to není naposledy.

Se synem Martinem už ale máte několik společných hraní za sebou. Jak to funguje? Radíte mu někdy?

Martinovi na place rady neudílím. On si totiž ví rady sám se sebou. Je krásné s ním točit.

Sledujete jejich profesní kariéry?

Chodím se na ně rád dívat do divadla. Oba hrají krásně. Sára u toho navíc ještě krásně vypadá, což se nám dvěma se synem rozhodně tak nepodaří. Jejich práce si vážím, jsou to oba talentovaní mladí lidé.

Co byste ke sledování popřál divákům?

Chtěl bych, aby se diváci chvíli báli, ale také bavili. Aby se cítili příjemně a chvíli jim šel mráz po zádech.

(V podzimním vysílání TV Nova.)

Zdroje článku:
  • Press kit TV Nova,
  • Autorský text