Dokonce i film věnovaný XVII. sjezdu KSČ může být zajímavý. Ve filmu Skalpel, prosím zazářil i dětský herec

Dokonce i film věnovaný XVII. sjezdu KSČ může být zajímavý. Ve filmu Skalpel, prosím zazářil i dětský herec
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Úspěšný lékař, který je zároveň i uznávaná morální autorita, musí v souvislosti se svými pacienty řešit každý den otázky života a smrti. Film vznikl podle vycházející úspěšné novely Valji Stýblové v roce 1985 v režii Jiřího Svobody.

Spisovatelka ve svém příběhu těžila ze své vlastní původní profese neurochiruržky. Profesionální dilema Svobodova hrdiny však přesahuje do obecnější mravní roviny. Protagonistou dramatického vyprávění je stárnoucí profesor z pražské neurologické kliniky, na kterého současně doléhají problémy spjaté s vlastními principy a hodnotami i případ malého pacienta Víti trpícího neoperovatelným nádorem.

Vítka si zahrál Jakub Zdeněk a režisér se musel vypořádat s nesnadným úkolem, kdy musel přesvědčit čtyřletého zdravého kluka, aby mu uvěřitelně zahrál velice složitou scénu.

Víťa se během hraní pohybuje na otáčivé židli a právě v ten okamžik dostane silný mozkový záchvat a skončí v křečích na podlaze.

Režisér Svoboda zavzpomínal na dobu, kdy po natáčení objížděl s filmem lékařské fakulty a tato scéna u studentů vždy vzbuzovala velký zájem. Studenty zajímalo, jak se režisérovi podařilo scénu natočit tak autenticky.

Byla to zásluha pana profesora Vladimíra Beneše, tehdejšího motolského neurochirurga. On sám nám záchvat dvakrát na místě dokonale zahrál a ten malý chlapec ho pak napodobil,

prozradil Svoboda.

Filmy a seriály z nemocničního prostředí mají u nás dlouhou tradici a diváci je mají rádi. Oblíbili si tento film, kde se řeší také další problémy lékařů. Doktorce Volejníkové zemře pacientka a docent Krtek se potýká s umíráním dcery, která má leukémii. Přesto se rozhodne malého Víťu operovat, aby mu dal alespoň malou naději na život.

Vážné problémy mají i profesorovi spolupracovníci – doktorka Volejníková, která zavinila smrt své pacientky, či docent Krtek, jehož jediná dcera umírá na leukémii. Když se Krtek rozhodne malého Víťu přece jen operovat, přebírá profesor kolegovu naději, že chlapce lze ještě zachránit.

Dramatické osudy lékařů i jejich pacientů tak ústí v optimistický pohled na život zasvěcený službě nemocným. Důležitou roli režisér přiřkl především zkušenému Miroslavu Macháčkovi v hlavní roli profesora. Představitele profesora obsadil Jiří Svoboda i do svého dramatu Jen o rodinných záležitostech (1990). Jana Brejchová (Jitka) se už objevila v režisérových filmech Schůzka se stíny (1982) a Zánik samoty Berhof (1983). Svoboda se rád vracel ke svým oblíbeným hercům, o čemž svědčí i obsazení Radoslava Brzobohatého do role docenta Františka Krtka a Radovana Lukavského do role pacienta Maška.

Malého Jakuba obsadil Svoboda ještě do svého dramatu Prokletí domu Hajnů (1988). Chlapec si však zahrál v celé řadě dalších filmů. Hned rok po filmu Skalpel, prosím se objevil ve filmu Cena medu a následovala celá řada televizních filmů. Nebylo žádným překvapením, že mladý talent zamířil na Pražskou konzervatoř.

Už jako dospělého ho diváci mohli vidět třeba ve Zdivočelé zemi nebo po boku Hynka Čermáka v seriálu Rapl. Už od dětství se věnuje dabingu, za který získal řadu ocenění.

Film Skalpel, prosím je v nabídce České televize 15. září odpoledne.

Zdroje článku:
  • filmovyprehled.cz,
  • V hlavní roli dítě, Magazín Dnes Roč. 31, text Jan Malinda,
  • Autorský text