Vytvořit do filmu komickou trojici může být oříškem. Zdeněk Podskalský předvedl ve Světácích dokonce dvě

Vytvořit do filmu komickou trojici může být oříškem. Zdeněk Podskalský předvedl ve Světácích dokonce dvě
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Zdeněk Podskalský si už jako mladík vzal do hlavy, že bude bavit lidi. Začal pořádáním estrád na vesnici, kde žil, a vypracoval se na jednoho z nejuznávanějších režisérů u nás. Přitom sám tvrdil, že Češi jsou hodně hákliví na legraci, která se jich týká, a není snadné je pobavit.

Vytvořit pro film komediální trio, které by fungovalo, není úplně snadně. Zdeněk Podskalský začal komediální dvojicí, kterou si vyhlédl. Spojil Vlastimila Brodského a Jiřího Sováka. Už v padesátých letech je obsazoval do televizních pořadů, ale bohužel z té doby se záznamy nezachovaly, neboť ještě nebylo záznamové zařízení.

Oba herce začal také obsazovat do filmových veseloher. Přestože to byli muži z městského prostředí, největší úspěch slavili v rolích jednoduchých vesnických chlapíků.

Jiřího Sováka si oblíbil už z jeho divadelních rolí, kde mu nejlépe sedly role svérázných venkovanů – obyčejných lidí z davu. Totéž platilo o Brodském. Oba dokázali naprosto věcně reagovat na ty nejabsurdnější situace.

Když Podskalský doplnil dvojici ještě Janem Libíčkem, vzniklo naprosto dokonalé trio, které mistrně zazářilo v komedii Světáci. Většinou se komediální mužské dvojice tvoří tak, že se k vysokému a hubenému chytrolínovi přidá malý tlustý dobrák. Ale sladit dokonalou komickou trojici, to už vyžaduje zkušenosti a také štěstí.

V případě tria Sovák-Brodský-Libíček to zafungoval skvěle. Trojici prostých řemeslníků z vesnice, kteří si přijedou užít do velkoměsta, se jim podařilo zahrát velice přesvědčivě.

Opravdovou výzvou bylo pro režiséra sestavení dalšího tria, tentokrát ženského. Další podobně komickou trojici žen by diváci v československém, ale možná i v zahraničním filmu jen stěží hledali. Dát dohromady Jiřinu Bohdalovou, Ivu Janžurovou a Jiřinu Jiráskovou je dodnes považováno za opravdový „majstrštyk“. Většinou bývá problém složit i dobře fungující dvojici komiček. Žádná z žen nechce být ta ošklivější a hloupější.

V tomto případě už trojice hereček působila komicky i bez textů. Za všechny stačí uvést scénu, kdy dámy nakráčely do nočního podniku. Nejprve mimoděk zakopla Jirásková, hned za ní Bohdalová. Obě herečky byly zkušenější a usadily se čelně na pohovku, aby byly více v záběru kamery. Na Ivu Janžurovou tak zůstala židle. A vtip byl na světě. Zatímco Jirásková a Bohdalová zapadly do měkké pohovky a zpoza stolu jim sotva vyčnívala hlava a krk, vysoká Janžurová nad oběma zůstala čnít. Scénka, která vznikla kvůli rekvizitářům, nakonec ve filmu zůstala.

Oblíbená komedie je i poslední filmovou vzpomínkou na Oldřicha Nového, který se v sedmdesáti letech ještě předvedl v malé roli emeritního profesora tance a společenské výchovy. Postavu mu dokonce scenárista Vratislav Blažek s režisérem Podskalským napsali přímo na míru.

K vidění na prima+ a Voyo.

Zdroje článku:
  • Tajemství slavných filmů, Pavel Taussig, Empresa Media. ISBN 978-80-88207-20-7,
  • csfd.cz,
  • Autorský text