Vůně vanilky: Od režiséra pohádky Anděl páně vznikl milostný i dramatický příběh na pozadí konce 2. světové války

Dramatický příběh o lidské touze, lásce a odpovědnosti, zasazený na statek kdesi na Šumavě, vypráví o mladé ženě (Bára Munzarová). Ta se vyučila cukrářskému řemeslu, ale po smrti sestry se vrátila, aby převzala s jejím manželem (Jiří Schmitzer) odpovědnost za hospodářství a pomohla mu vychovat sestřiny děti. Na statku pobývá i její matka (Jana Hlaváčová).

Žádná rodinná idylka se však nekoná a mladá cukrářka rozhodně nesklízí vděk za to, že se pro rodinu obětovala a zahodila vlastní život a ambice, aby usnadnila život manželovi a jeho dětem, které zdědila po sestře.

Onč je žena do města, na venkově si nemůže zvyknout a hrubiánský partner jí to neulehčuje. Vše se mění v okamžiku, když na statek zavítají američtí vojáci, kteří osvobozují kraj. Právě s jedním z vojáků žena prožívá vášeň, kterou od manžela nezná. Je jasné, že si mladá žena bude muset vybrat, jak se svým životem naloží. Nemá i ona právo na kus obyčejného štěstí a je morální, aby se zřekla svých závazků a žila si konečně život podle sebe?

Zajímavosti o filmu

Natáčelo se z úsporných důvodů v osadě Jedlina, která je u Chýstovic na Pelhřimovsku. Dojezd z Prahy byl kratší a po dálnici. Snímek však působí autenticky, jako by byl zasazený do lůna Šumavy. Statek, který obývala Onč s rodinou, dodnes stojí. I rybník, který je u vesnice, je u Jedliny. Jde o obecní rybník, který spravují hasiči a každý rok zde pořádají rybolov.

Divákům trochu vadilo, že role amerických vojáků hráli známí čeští herci, ale někteří zvládli angličtinu dobře, a tak nebylo třeba je dabovat. Pavel Kříž a Aleš Háma tak zúročili jazykové znalosti z ciziny.

Srdce cukrářky si získal Stanley, kterého hrál Jiří Dvořák. Zajímavé bylo, že Munzarová a Dvořák spolu v té době začínali chodit, což dodalo natáčení kouzlo přirozenosti. Stejně přirozený byl i vztah matky a dcery, protože v tomto filmu si spolu zahrála Munzarová se svou skutečnou matkou, Janou Hlaváčovou.

Ve filmu se objeví i obec Chýstovice, která má malebné domy v selském baroku. Přestože zde žije jen hrstka obyvatel, náves je větší než Staroměstské náměstí.

Tehdy začínající režisér Jiří Strach si vyhlédl scénář Lucie Konášové, se kterou později spolupracoval i na pohádce Anděl páně. Autorku inspiroval příběh pratety, která se vyučila v Londýně cukrářkou, ale poté se vrátila k životu na šumavském statku. Souběžně provozovala i své řemeslo a byla velmi známá v širokém okolí. Na statek zavítala na konci druhé světové války skupina amerických průzkumníků, kteří byli v šoku, když na ně selka mluvila plynulou angličtinou s londýnským akcentem.

Natáčelo se také v Plzni a v klášteře Plasy. Režisér si i přes napnutý rozpočet vymohl i záběry z náměstí v Kašperských horách.

K vidění na ČT1 8. května ve 22:30.