Bistro v ohrožení: Mazlíček Nyklových tam ve čtvrteční Ulici způsobí poprask

Potkan vyděsí Kaštana a přivodí problémy Vendule

Kaštan, věrný a dosud vždy spokojený zákazník bistra, si ve čtvrtek zajde na něco dobrého, ale místo toho se dočká nemilého překvapení. Za pultem spatří krysu! Zatímco Lumír se shýbá a raduje z objevení domácího mazlíčka Zory, starý hypochondr už se v duchu vidí na pohotovosti kvůli podezření z nespočtu nemocí. Takové zvíře kolem sebe šíří choroby a nemá samozřejmě co pohledávat na místě, kde se pracuje s potravinami. S ohledem na lidské zdraví to Kaštan prostě bude muset nahlásit.

Vendula s panikou v očích zkusí vysvětlit, že zvířátko je neškodným kamarádem malého Lexíka, a nabídne Kaštanovi, že mu coby náhradu zcela zdarma uvaří něco speciálního – pochopitelně ne v bistru, tom zamořeném prostředí, ale v bezpečí domova. Lumír se tváří nad věcí, dokonce Kaštana ujistí, že mu může ukázat zprávu od veterináře, z níž jasně vyplývá, že jejich potkan je zdravý a čistotný. Ve skutečnosti žádnou takovou listinu nemá, ale soused ji naštěstí ani požadovat nebude, takže z toho s Vendulou nakonec vyváznou.

Kaštan odejde a slíbí, že se o události nebude nikde šířit, ale má pověst největší drbny široko daleko, takže těžko říct, zda se mu dá věřit. Pusa navíc jede i lehkovážnému Máriovi, což přivádí Vendulu k nepříčetnosti. Nezbude jí než na zbytek dne zavřít bistro a doufat, že do pátku se podaří potkana chytit. I když ale Lumír s Lexíkem dělají, co mohou, Zora nadále běhá na svobodě.

Lexíka napadne přespat přímo dole v bistru, na karimatce a ve spacáku. Věří, že jeho přítomnost Zoru uklidní a přiláká. Lumír to označí za nesmysl a požene syna do normální postele. Sám ale hned tak neusne, protože mu nedá spát představa toho, co bude nutně následovat. Jestli nedokážou potkana chytit sami, nezbude než zavolat deratizátora. Vendula nemůže mít zavřeno věčně.

Za nabídku pomoci se Irena odvděčí výčitkami

Soňa se ve čtvrtek nevinně zmíní Magdě, že Irena nestíhá připravit potřebné zprávy o rozpočtech pro radnici. Přitom prý odmítá její pomoc. Věří, že jako schopná ředitelka na to stačí sama, ale vzhledem k tomu, že v nedávné minulosti udělala pár chyb, možná by stálo za to na ni drobátko dohlédnout. Je tohle ze strany zástupkyně upřímná starost, anebo jen způsob, jak vrazit klín mezi Irenu a Magdu?

Magda by se mezi ředitelku a zástupkyni neměla plést, což jí později doporučí také Otík s Eddiem, ale co je špatného na tom nabídnout pomoc? Zajde za Irenou a zeptá se, jestli všechno stíhá. Bude-li třeba, má se na ni bez váhání obrátit. Jestli ale čekala vděčnost, zmýlila se. Irenu tento přístup, na který je zvyklá od Soni, začíná rozčilovat. Od Magdy by ho nečekala. Vypadá to, jako by ji osočovala, že nezvládá vlastní povinnosti.