Martina z Ulice se kritickými reakcemi diváků baví, s některými souhlasí a probírá je s produkcí
Žádná tlačenka, ale úspěšná účastnice konkurzu
Divadelní a seriálová herečka Natálie Holíková v rozhovoru pro eXtra.cz zdůraznila, že nemá nic společného s Janem Holíkem a nebyla do Ulice přijata díky němu jako nějaká „tlačenka“. K roli Martiny Dubovské se dostala normálně přes konkurz, kde ji překvapila účast velmi rozmanitých žen, blondýn, brunet, vysokých i malých. Zkrátka nebylo zřejmé, co vlastně tvůrci hledají, ale ještě zajímavější na tom možná je, že Natálie Holíková až do onoho osudného dne, kdy roli získala, neviděla ani jednu epizodu seriálu.
Dokonce ani moje rodina se na Ulici nedívala, ale od té doby se dívá celé moje okolí a dívám se na ni občas i já, abych věděla, co se tam děje v rámci té mé linky i jiných dějových linek. Hrozně mě to zajímá, protože se třeba s herečkami potkáváme v šatnách, tak abych věděla, co kdo jak hraje. Chci mít přehled.
Když se na sebe dívá, je k sobě prý hodně kritická. Často si říká, že by měla ubrat nebo že na něco nezareagovala nejlépe. Její postava je hodně temperamentní a energická, což mají společné, a možná právě proto si ji nakonec vybrali mezi tolika rozmanitými kandidátkami.
Názory diváků bere v potaz a konzultuje s produkcí
Po nástupu do Ulice byla Natálie Holíková nucena odolávat kritickým reakcím diváků ani ne tak na její výkon, jako spíše na vzhled. Čím dál více se strefovali do jejího obočí, vlasů a výrazného líčení. Jak se herečka s komentáři vyrovnávala?
Řešili jsme to i na place. Hodně lidí, když jsem jim pověděla, že si reakce čtu, tak mi řeklo, že jsem se úplně zbláznila a ať to prý okamžitě přestanu číst nebo se z toho zhroutím. Nevím, jestli je to mou náturou nebo čím, ale dělám si z toho srandu. Některé připomínky samozřejmě beru vážně a posílám je i směrem výš na produkci.
Když se na to lidi dívají, většinou nepíšou blbosti. Ale myslím si, že jsem jim nesedla vzhledově proto, že jsem až moc výrazná. Třeba tam vyzývali, aby mi přestali malovat obočí, ale já ho nemám namalované, je moje. Nemám v něm ani kapku barvy, stejně jako nemám barvené vlasy. Takhle jsem se narodila, jsem taková chlupatá a tmavá.
Názory diváků ale tedy herečka často bere v potaz a mnohdy s nimi souhlasí, načež některé věci konzultuje s vedením. Vadí jí např. to, že nosí džíny a v nich má vařit.
Nebo to, že mám na sobě rondon a je úplně bělostně čistý. To jsou takové nelogičnosti, které mi vadí, ale zase chápu, že by to nenavazovalo, je to jako komplikované, ale rozumím i připomínkám těch lidí.
Po dvou letech v seriálu podle ní stále existuje velké procento diváků, které ji rádo nemělo a pořád nemá, ale těší ji, že někteří, co zpočátku chtěli, aby zase odjela do Itálie, si ji oblíbili. Velkou životní změnou pro ni je, že ji kolemjdoucí poznávají a zastavují téměř každý den. I když ji trošku mrzí, že ji znají jenom z té jedné role a volají na ni Martino. Má radost, kdykoli ji někdo pozná třeba z divadla.