Blanka s Evženem se od sebe vzdalují, oba by si přitom přáli být spolu

Blanka se v noci probudí a zjistí, že má Adam někoho v pokoji. V předsíni najde bundu a boty připomínající spíše pánskou než dámskou módu, a tak ráno se vší opatrností zjišťuje od Adama, zda se jedná o vážnou známost. Adam jí však nic neprozradí, a tak si Blanka láme hlavu dál. Probírá to později s Veronikou před ateliérem a je z toho celá nesvá. Zanedlouho však dojde k velmi kuriózní situaci. 

Karla se omlouvá Jakubovi, že nemůže dorazit na smluvený čas. Mrzí jí, že kvůli mateřským povinnostem s ním stráví méně času. Do telefonu mu básní, jak mu vše vynahradí a jak moc se na něj už těší. Jakubovi dělá vyloženě dobře, že se mu Karla takhle podbízí. Večer se však Štěpánek žádné kompenzace nedočká. Vojta se zraní ve škole, a tak s ním Karla zůstává doma. 

Vanda si před Amálkou obhajuje svou horoucí lásku k Luďkovi. Amálka je kromě její mámy totiž jediná, která je ještě ochotna ji vyslechnout. Amálka trpělivě naslouchá, jak jí Vanda básní o bydlení v Říčanech, o návštěvách dětí, ale potom zabrousí řeč na Blanku. A to se Vanda zase rozjede s jejími klepy a obviněními a jestli bude, nebo nebude klid v domě, to záleží jen na Blance. Ona je totiž ta, která dělá zle a poštvává vlastní děti proti Luďkovi. 

Evžen i Blanka potřebují změnu. Přitom by jim možná nejvíce prospělo, kdyby se spolu dali dohromady. Oba cítí, že v momentální situaci a na momentálním místě jen přežívají, a tak potřebují něco udělat jinak. Evžen se proto rozhodl odcestovat do Austrálie a trávit tu čas s dcerou a vnučkou a Blanka zase zvažuje odstěhování se pryč. Když však jeden slyší o plánech toho druhého, že by ho v tu ránu neměl poblíž a že by ho dlouho neviděl, neprospívá to ani jednomu z nich. Proč se však nedají dohromady? Nic a nikdo jim v tom přece nebrání.