Ulice: Luděk z Blanky udělá vystrašenou a zlomenou trosku neschopnou se mu postavit

Luděk se v klidu oblékne do jeho županu, zhodnotí, že chemie mezi nimi stále výborně funguje a jde se nasnídat. Měl by se naopak stydět a zmizet Blance ze života. Blanka je a cítí se naprosto poníženě, zneužitě a je vystrašená. Pokud nechá Luďka, aby mu to prošlo, nebo se od něj kvůli Adamovi nebo jakémusi klíčícímu strachu z něj neodstěhuje, dopadne to s ní tragicky. Zatím to bohužel tak vypadá. Následky uplynulé noci jsou však na Blance viditelné hned na první pohled. Adam si všimne, že s mámou není něco v pořádku, třese se, je bledá, nechce jíst. Veronice potom brečí v salonu, ale nepřizná jí, co se stalo. Jen různými způsoby opakuje, že ji Luděk nenechá odejít. 

To u Lumíra doma naštěstí vládne pohoda a radost. Po tom, co se s Ingrid rozhodli sestěhovat se, těší se oba ze sdílení společné domácnosti. Sdílet něco dalšího zatím nemají v plánu. Ingrid si stále stojí za svým, že jiskra mezi nimi nepřeskočila. I přesto se Lumír ráno ocitne u Ingrid v posteli. A Vilma ji poprosí, aby jí říkala mami. Lumírovi zase domlouvá, aby s Ingrid v posteli spal každou noc.

Evžen hrozně křivdí Blance, protože si Vlastovi stěžuje na její nerozhodnost a rozmazlenost. Potká se potom dokonce s Blankou, Luďkem a Adamem před domem. Kdyby věděl, co Luděk provedl té podle něj rozmazlené a nerozhodné ženě, kterou ale miluje, jistě by Luďkovi dobrý den nepopřál. Za zavřenými dveřmi bude Luděk znovu klást Blance na srdce, že jejich rodina zůstane pohromadě, ať se děje, co se děje. A Blanka? Ta jen ze strachu nebo šoku přikývne a drží v sobě pláč, dokud za sebou Luděk nezabouchne dveře. Zhroutí se před Vandou, která se domnívá, že je to kvůli ztracenému bumerangu. Nic jí však neřekne, nikomu nic neřekne. Večer chce odejít spát do kuchyně, ale Luděk ji zastaví. A tak se Blanka jako naprosto zlomená troska vrací zpátky do společné postele. Tohle z ní Luděk udělal. 

Zdroj:

• autorský text