Smrt stopařek: Filmové zpracování versus drsná realita

Smrt stopařek: Filmové zpracování versus drsná realita
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Režisér Jindřich Polák si v období, kdy se věnoval převážně filmové a seriálové tvorbě pro celou rodinu, odskočil i k jinému žánru. Jedním z takových projektů je i kriminální thriller Smrt stopařek z roku 1979.

Recidivista Charvát byl nedávno propuštěn z vězení a začal pracovat jako řidič náklaďáku. Za volantem je však trochu nuda, a tak si Charvát hledá povyražení. Kolem cest je dost mladých žen, které se chtějí zadarmo svést kousek cesty, a to Charvátovi nahrává do karet.

O jeho choutkách nemá ani ponětí jeho bytná Jarošová. Ta je rozvedená a zůstala sama s malým chlapcem. Charvát se jí jeví jako pracovitý a snaživý muž. Myšlenka, že by se mohl stát v budoucnu něčím víc než podnájemníkem, který jí občas vypomůže s údržbou domu, jí není proti mysli. Navíc je zřejmé, že syn Míša má podnájemníka rád a ani jemu není chlapec lhostejný.

Charvát má však smůlu. Jeho touha znásilňovat přeroste v něco ještě horšího a násilník usmrtí dvě slečny. Jedna z nich má hodinky, kterým vrah neodolá a nechá si je. Právě ty jsou jedním z důkazů, kterým na sebe upoutá pozornost.

V době svého vzniku se film Smrt stopařek těšil značné divácké oblibě, protože kriminální žánr ve filmové nabídce chyběl. Jen s obsazením role vraždícího násilníka měl režisér problém. Nikdo z českých herců se do takové role nehrnul. Jindřich Polák nakonec sáhl do Polska a hlavní role se ujal Marek Perepeczko. V roli zkušeného vyšetřovatele se představil Zdeněk Buchvaldek a bytnou si zahrála Jaroslava Obermaierová.

Jaroslava Obermaierová, Oldřich Velen
Jaroslava Obermaierová, Oldřich Velen | Zdroj: FTV Prima / Filmové studio Barrandov / Miloslav Mirvald

Miroslava Somora jako inspirace pro filmový příběh

Somora zavraždil 9. srpna 1976 dvě stopařky a jejich těla pak ukryl na veřejné skládce u Valašských Klobouk. Kromě dvojnásobné vraždy mu bylo prokázáno i znásilnění. Veřejnost byla po nálezu mrtvol pobouřena a sama událost se stala námětem k tomuto celovečernímu filmu.

Miroslav Somora pocházel ze Slovenska, kde byl v době vražd už 11 let ženatý a měl dvě děti. Nebyl to žádný anděl a jeho trestní rejstřík byl plný loupežných přepadení, krádeží a znásilnění. Dokonce se mu podařilo utéct z vězení i z psychiatrické léčebny, kam ho poslal soud na sexuologickou léčbu. Je zřejmé, že se v léčebně nezdržel dostatečně dlouhou dobu, aby byla léčba úspěšná.

Den před zavražděním dvou stopařek stihl znásilnit ještě jednu stopařku. S dvojicí dívek, kterou naložil do auta, ještě žertoval, zda se nebojí stopovat. Nebály se, byly dvě a cítily se v bezpečí. Chtěly se dostat do Tater a prožít tam dovolenou.

Něco se ale v chování muže změnilo. Když dívky usnuly, vytáhl masivní utahovací klíč a začal je mlátit, až upadly do bezvědomí. Potom vzal dlouhý nůž a začal do nich bodat. Tak moc se do toho vžil, že nůž v jedné oběti zlomil. Potom jednu z dívek svázal a vykonal soulož. Mrtvé dívky odvezl na skládku do Valašských Klobouk, kde je na skládce nahé zahrabal. Jak bylo použito i ve filmu, nákladní vůz stál na skládce jinak, než běžně stály vozy, které vysypávaly odpad. A právě toho si všiml náhodný svědek, který se zašel později na skládku podívat a objevil těla dívek.

Rychlý nález těl nahrával vyšetřování a Somora byl dopaden za dva dny, když se snažil vyčistit kabinu vozu od krve. Honička v autě s malým Míšou se ve skutečnosti neodehrála a Somora se zatčení nebránil. K vraždám se přiznal a vypovídal klidně, jako by mu ani nedocházelo, co udělal:

Ani moc nekřičely. Brzy zůstaly bezvládně ležet. Jedna na sedadle, druhá pod ním. Potom jsem vzal nůž, dlouhý asi 30 cm, a začal obě ležící dívky bodat. Kam a kolikrát jsem bodl, si už nepamatuji.

Miroslav Somora byl popraven v roce 1978, bylo mu 34 let.

Film Smrt stopařek je ve vysílání 16. 6. večer na Primě.

Zdroje článku: