Slavná postava české historie je oblíbená u českých filmařů aneb Kdo se zhostil role Karla IV. nejlépe

Jako nejslavnější a nejrespektovanější český vladař byl slavný nejen během svého života (1316 až 1378), ale i několik století poté. Jeho zásluhy si připomínáme dodnes, protože dokázal pro české a moravské země dosáhnout nejvyšších výsad, jaké kdy tyto země měly. Ve filmech se objevuje jako vzdělaný muž, který mluvil plynně mnoha jazyky a a zasloužil se o vznik naší nejslavnější univerzity. V mládí rozhodně nebyl žádným sucharem a užíval si života. Byl nejen moudrý, ale i malinko prostopášný, a i to lákalo filmové tvůrce.

Slasti otce vlasti

Jaromíra Hanzlíka a Danielu Kolářovou nejde v této komedii nemilovat. Oblíbená dvojice vytvořila v podařeném filmu režiséra Karla Steklého z roku 1969 zábavný pár. Děj zachycuje Karlovo dospívání, první úspěchy v bitvách, komplikovaný vztah s otcem, první lásky a proměnu mladíka v muže po boku Blanky z Valouis.

I v této trošku opomíjené komedii dvojice Hanzlík – Kolářová předvedla, že jí chemie před kamerami neobyčejně dobře funguje. Blanka nebyla žádná puťka, a tak se bylo na co dívat.

Noc na Karlštejně

Hanzlík i Kolářová se do atmosféry té doby vrátili i ve filmu Noc na Karlštejně, ale tam už byl Hanzlík pouze v roli panoše. Přesto se mu podařilo přebrat Vlastimilu Brodskému, jenž hrál císaře, jeho vyvolenou Janu Brejchovou. O osm let mladší Hanzlík ji přitahoval svou vitalitou, se kterou nemohl postarší a usedlý Brodský soupeřit.

Film režíroval Zdeněk Podskalský v roce 1973 a celý úsměvný děj umístěný na impozantní Karlštejn dokázal vměstnat téměř do jediné noci. Kromě nezbedné Kolářové, která se rozhodla vsadit o to, že stráví noc v místě, kam ženy nesměly, se na Karlštejně objevila i čtvrtá a poslední manželka panovníka, Alžběta Pomořanská, kterou si právě zahrála v té době okouzlující Jana Brejchová.

Podskalský nabídl role záměrně hereckému páru, který v té době tvořil dvojici i v soukromém životě, ale Vlastimil Brodský jako by tušil, že se stane něco špatného, roli nejprve odmítl s tím, že on přece nemůže hrát tak výraznou postavu, která vynikala intelektem, sex appelem a dobrou kondicí.

Nakonec se role zhostil skvěle a vytvořil Karla přesvědčivě důstojného, hrdého a obdivovaného.

Sotva však zhasly reflektory a kamery, důstojnost byla pryč a Brodský jen přihlížel, jak mu mladší kolega Hanzlík úspěšně svádí manželku.

Za připomenutí stojí, že slavný muzikál Noc na Karlštejně byl posledním filmem Jaroslava Marvana, který v něm ztvárnil postavu purkrabího Ješka z Wartenberka. Tuto postavu mimochodem hrál už ve filmu Noc na Karlštejně z roku 1965. Zemřel půl roku po natáčení a slavnostní premiéry už se nedožil. Osudnou se mu stala rakovina. Už během natáčení ho provázely velké zdravotní problémy. Nemohl chodit a na plac ho museli nosit. Během pauzy trávil čas ve společnosti Waldemara Matušky, se kterým se velmi sblížil. Když zemřel, vážil pouhých jednačtyřicet kilogramů.

K filmu na hudbu Karla Svobody napsal texty Jiří Štaidl. Také v jeho případě se jednalo o poslední dílo. Zemřel tragicky krátce po natáčení ve věku třiceti let při dopravní nehodě. Když ve svém novém Renaultu uháněl navštívit rodiče do Jevan, cestou havaroval, vyletěl z auta ven a byl na místě mrtvý. Na sedadle spolujezdce měla být jeho tehdejší přítelkyně Dagmar Patrasová. Ta se na poslední chvíli omluvila, čímž si zachránila život.

Hlas pro římského krále

Královskou koruna Karla IV. si na hlavu nasadil i Kryštof Hádek ve filmu Václava Křístka. Kritici však film zrovna moc neocenili a velké ambice se nepodařilo naplnit. Kryštof Hádek sice nezklamal, ale film diváky za srdce nechytil a nejspíš za padesát let nikdo nebude připomínat jeho existenci, jako je to v případě slavného filmu Noc na Karlštejně.

Zajímavosti k filmu Noc na Karlštejně

Přestože se natáčelo v letních měsících, filmařům počasí příliš nepřálo a většinu dní pršelo. Režisér však i přes nepřízeň osudu zachovával ledový klid.

„Pátý den. Dnes jsme zase nenatočili vůbec nic, lilo jako z konve. Karel Hála s Karlem Štědrým se pěkně zlinkovali. Měli zpívat, a nezpívali,“

zaznamenal si do svého deníčku Zdeněk Podskalský.

Když Alžběta Pomořanská (Jana Brejchová) v závěru přijede na Karlštejn, má na koni stejné sedlo, na kterém jezdila Popelka (Libuše Šafránková) ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973). Nejlépe je sedlo vidět poté, co císařovna seskočí z koně.

Tvůrcům se prý během natáčení podařilo poškodit výzdobu kaple sv. Kříže, když při natáčení zapálili svíčky na hrotech po obvodu místnosti, jež k tomu ale nebyly určeny.

Helena Vondráčková nazpívala kromě písně „Lásko má, já stůňu“, kterou ve filmu interpretuje Jana Brejchová coby Eliška Pomořanská, také vokály v písni „Do věží“, kterou zpívá Waldemar Matuška.

Ve skutečnosti se Karel IV. s Alžbětou Pomořanskou oženil v roce 1363, kdy jemu bylo 47 let a Alžbětě pouhých 16. Byl to sňatek z rozumu, Karel se tím zbavil opozice. Nicméně Alžběta ke Karlovi chovala velkou úctu a byla mu velmi nakloněna. Jejich vztah byl harmonický a měli spolu šest dětí.

Při novém přepisu filmu do vysokého rozlišení byla vyretušována asi nejznámější chyba v českém filmu – cyklista na pozadí turnaje.

Některé kostýmy, například ty dvorních dam, vznikly přešitím kostýmů z filmu Jan Hus (1954).

Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického z roku 1884. Po němém filmu Noc na Karlštejně (1919) a nepříliš úspěšném televizním filmu Noc na Karlštejně (1965) je film třetím filmovým zpracováním Vrchlického hry.

Jana Brejchová je jediná z herců, která byla ve scénách, kde její postava zpívá, nadabována.

Scéna odehrávající se na hradě Karlík byla natočena na nádvoří zámku v Dobřichovicích. Důvodem je skutečnost, že z hradu Karlík nebylo dochováno téměř nic.

Film Noc na Karlštejně je v nabídce TV Prima 11. května odpoledne.