Skutečný příběh, který se stal inspirací pro film Most špionů

Ve filmu se představil Tom Hanks jako právník James Donovan, muž, který nejprve obhajoval obviněného ruského agenta a poté vyjednal jeho výměnu za amerického pilota zajatého v Sovětském svazu. 

V roce 1964 vydal James Donovan paměti o svých nezapomenutelných zážitcích s názvem Strangers on a Bridge .

Zde je pohled na některé skutečné události, které inspirovaly film.

Rudolf Abel a jeho zatčení

V roce 1948 dorazil do Spojených států dobře vycvičený sovětský zpravodajský agent. Pod pseudonymem Emil Goldfus si jako krytí zřídil umělecké studio v Brooklynu. Zatímco jeho skutečné jméno bylo William Fisher, stal se nejlépe známým jako Rudolf Abel.

V roce 1952 měl Abel tu smůlu, že mu byl přidělen neschopný podřízený Reino Hayhanen. Po několika letech těžkého pití a bez jakýchkoliv úspěchů při shromažďování zpravodajských informací bylo Hayhanenovi řečeno, aby se vrátil do Sovětského svazu. Ze strachu z trestu ukradl Hayhanen peníze a odjel do Francie, kde požádal v květnu 1957 o azyl na americkém velvyslanectví v Paříži.

Abel jednou udělal chybu a přivedl Hayhanena do svého studia. Přeběhlík byl proto schopen říct FBI, jak Abela najít, a 21. června 1957 byl Abel zatčen v hotelovém pokoji v New Yorku.

Donovan věřil, že každý si zaslouží obranu

Poté, co Abel odmítl spolupracovat s americkou vládou, byl obžalován ze špionáže. A potřeboval právníka.

Obhajoba údajného sovětského špióna nebyla v Americe 50. let právě vyhledávaným úkolem. Ale brooklynská advokátní komora znala toho správného muže pro tuto práci. Tím byl Jamese B. Donovan.

Donovan byl pojišťovací právník, který během druhé světové války pracoval pro Úřad strategických služeb (předchůdce CIA). Sloužil také jako zástupce žalobce u hlavního norimberského procesu . 

Abel byl odsouzen

Donovan, podporovaný dvěma dalšími právníky, se snažil připravit na Abelův proces, který začal v říjnu 1957. Abel čelil obvinění ze spiknutí za účelem předání vojenských a jaderných informací Sovětskému svazu, ze spiknutí za účelem shromažďování těchto informací a z pobytu ve Spojených státech bez registrace jako zahraniční agent.

Důkazy proti Abelovi byly nalezeny v jeho hotelovém pokoji a studiu. Zahrnovaly krátkovlnné vysílačky, mapy amerických obranných oblastí a četné duté předměty k uložení mikrofilmů (jako je štětka na holení, manžetové knoflíčky a tužka). 

Donovan musel bojovat o Abelův život

Po svém odsouzení čelil Abel více než vězení: předávání strategických informací do cizí země znamenalo potenciální rozsudek smrti. Donovan nyní musel bojovat o život svého klienta.

Naštěstí byl právník dostatečně prozíravý na to, aby tvrdil, že by mohlo být výhodné si Abela nechat a v budoucnu ho vyměnit za nějakého zajatého Američana v Sovětském svazu. 15. listopadu 1957 soudce Mortimer Byers odsoudil Abela k 30 letům vězení, nikoli ke trestu smrti.

Americká vláda nabídla propuštění Abela, pokud Sovětský svaz propustí zajatého Američana

Vypadalo to, že Abel stráví desítky let ve vězení. Situace se změnila, když pilot Francis Gary Powers v roce 1960 skončil v sovětském vězení. Powers létal se špionážním letadlem U-2 a dostal trest 10 let za špionáž.

V roce 1961 dostal Donovan dopis z východního Německa – zaslaný s dohledem KGB – potvrzující zájem této strany o dohodu.

Donovan zamířil do Německa

Donovan byl požádán, aby vyjednal výměnu. Powers byl prioritou, ale za železnou oponou byli zadržováni i dva američtí studenti: Frederic Pryor čelil soudu ve východním Německu za špionáž a Marvin Makinen si odpykával trest v Rusku za fotografování sovětských vojenských zařízení.

Donovanovi bylo také řečeno, že nebude pracovat s oficiálním pověřením. Pokud by se během jednání ve východním Berlíně něco pokazilo, zůstal by sám. Aniž by komukoli řekl, kam skutečně jede, zamířil Donovan koncem ledna 1962 do Evropy.

Po příjezdu do Západního Berlína provedl Donovan několik přechodů do východního Berlína vlakem S-Bahn. Musel jednat se sovětskými i východoněmeckými představiteli.

Východoněmecký právník Wolfgang Vogel nabídl na výměnu Pryora za Abela, bez Powerse a Makinena. Pak sovětský úředník Ivan Schischkin řekl Donovanovi, že místo Powerse bude propuštěn Makinen. Ani jedna nabídka nebyla pro USA přijatelná a Donovan pohrozil přerušením jednání. Nakonec bylo dohodnuto, že Pryor bude propuštěn odděleně, poté bude následovat výměna Powerse a Abela. (Makinenovo propuštění bylo dohodnuto na rok 1963.)

10. února 1962 dorazili Donovan, Abel a další ke Glienickému mostu, který spojoval východní a západní Německo. Americká a sovětská strana se setkaly ve středu mostu v 8:20, ale k dokončení výměny musely počkat na potvrzení Pryorova propuštění.

V 8:45 se Američané konečně dozvěděli, že Pryor byl doručen na přechod mezi východním a západním Berlínem. Abel a Powers byli oficiálně vyměněni v 8:52 ráno.

Film Most špionů je v nabídce ČT 8. března večer.