Říjnová oslavenkyně 75. narozenin Sigourney Weaver má na co vzpomínat: Od Vetřelce po Avatara

Říjnová oslavenkyně 75. narozenin Sigourney Weaver má na co vzpomínat: Od Vetřelce po Avatara
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Právě nedávno šel do kin další příběh z rodiny Vetřelců. Měl sérii filmů navrátit lesk, který už dávno vyprchal. To se bohužel nestalo a parta nedisciplinovaných dětí na cestě za osidlováním vesmíru byla spíše k smíchu a k pláči. Praporčík Ellen Ripleyová tak zůstává jedinou skutečnou hrdinkou.

Sigourney Weaver ráda vzpomíná na své vesmírné putováni s mimozemským nepřítelem v zádech.

Scéna, kdy se vznáším v bílém skafandru a dívám se, jak je mimozemšťan odsátý do vesmíru? Pamatuji si, jak mě kluci zavěsili 30 stop nad zemí a nechali mě tam, když šli na oběd!

A o čtyři desetiletí později stále ještě úplně nesestoupila. Mrazivý, nervy drásající Vetřelec, ve kterém se členové komerční vesmírné výpravy pokoušejí odrazit útok smrtícího mimozemšťana, kterého přivedli na palubu, je legendární pro svůj mistrovský produkční design, bestii vystupující z trupu člověka a nesmrtelný slogan:

Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet.

Úspěch Vetřelce byl obrovský také díky vynikajícímu výkonu Weaver jako chladnokrevné Ellen Ripleyové, hrdinky z oceli, která se bránila a přežila, aby vyprávěla hrůzy, kterým čelila posádka na palubě vesmírné lodi Nostromo.

Ten příběh byl původně o mužích,

vysvětluje herečka.

Ale scénáristé si mysleli, že by bylo už načase, aby jako jediná konečně přežila žena.

A měla jí hrát neznámá herečka, což dalo příležitost tehdy osmadvacetileté divadelní herečce, jejíž jméno nikdo neznal. Od té doby si představitelka vesmírné bojovnice zahrála ve více než osmdesáti filmech různých žánrů a také se ještě několikrát do vesmíru opakovaně vypravila.

Nikdy jsem si nemyslela, že budu herečka,

říká Weaver a dodává, že to nebylo kvůli matce Elizabeth Inglis, která v Hollywoodu neobstála.

Mohla za to její výška. V 11 letech už se tyčila nad svou matkou a připadala si jako pavouk. Nakonec se její růst zastavil na 182 centimetrech. To jí sebralo sebevědomí a chuť pro herectví. Matka ji nasměrovala ke sportu. Kolem 13 let si změnila jméno ze Susan na Sigourney. Její rodiče jí říkali „S“, protože milovala iniciály. Studovala angličtinu na Stanford University a chtěla být novinářkou. Potom přidala Master of Fine Arts na Yale University School of Drama.

Setkání s mimozemšťany

V roce 1978 Weaver netušila, že jí příběh o skupině vesmírných predátorů změní život.

 Nechtěla jsem ten film dělat,

přiznává o Vetřelci. 

Šéfové 20th Century Fox ji poslali na konkurz na špatnou adresu, a tak uvažovala, že to celé odpíská. Nakonec se ale na schůzce s režisérem Ridleym Scottem objevila na vysokých podpatcích a drze režisérovi řekla, že se jí scénář nelíbí, protože je příliš bezútěšný. Scott si ji musel tvrdě prosadit, protože studio ji nechtělo. Když šéf Foxu sledoval její kamerové zkoušky, zeptal se svých sekretářek, co na ni říkají. Jim se líbila. To ho trochu přesvědčilo, že by to nemusel být špatný nápad.

Weaver má živé vzpomínky na nechvalně známou scénu „roztržení hrudníku“. Na začátku natáčení této scény bylo divné, že všichni ze štábu na sobě měli černé pláštěnky.

Věděli jsme, že něco odněkud vylétne, ale nevěděli jsme, jak to bude vypadat. Moje jediná věta ve scénáři byla: 'Ach, můj bože!'

 Celé herecké obsazení bylo v šoku, protože jsme byli přesvědčeni, že je to skutečné! Pořád nevím, jak to udělali.

Weaver říká, že obdivuje žánr sci-fi a vrací se k němu ve filmech, jako je Avatar. Líbí se jí, že tyto filmy předbíhají svou dobu a stále hledí do možné budoucnosti.

Zdroje článku: