Režiséři železné opony, kteří dokázali obstát za velkou louží

Režiséři železné opony, kteří dokázali obstát za velkou louží

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Nadaní režiséři východního bloku v “poúnorové době” o spoustě věcech točit nesměli a režimem nabízená témata ztvárňovat nechtěli. Jen hrstka z nich však měla tu odvahu a štěstí se prosadit ve svobodném světě netušených možností.

Miloš Forman

Narodil se v Čáslavi do učitelské rodiny židovského původu. Po smrti rodičů zahynuvších v koncentračních táborech, vyrůstal u příbuzných a na internátní škole v Poděbradech. Vystudoval scenáristiku na FAMU, debutoval hudebním povídkovým filmem Konkurs, a v roce 1963 překvapil celovečerním filmem Černý Petr, který získal mnohá zahraniční ocenění. Úspěch v zahraničí měl i jeho snad nejznámější český film Hoří má panenko, který se dočkal nominace na Oscara. V roce 1968 odjel do Ameriky natočit film Taking off, ve Státech už však zůstal. Zpočátku ho živily pouze reklamy, ale jeho filmová kariéra se rozjela přímo raketovou rychlostí. Hned v roce 1975 natočil hvězdný snímek s Jackem Nicholsonem Přelet nad kukaččím hnízdem, následoval s muzikálem Vlasy, Amadeem nebo historickým filmem Valmont. Forman vždy vyprávěl příběh tak, aby mu mohl sám uvěřit a zdá se, že uvěřili i jiní. Formanovy filmy jsou úspěšné jak u diváků, tak kritiků po celém světě. 

Roman Polaǹski

Vyrůstal se svými židovskými rodiči v polském Krakově. Hrůzy druhé světové války se projevily na jeho problematické výchově. Časem se naučil vybíjet negativní energii do tvoření filmů. Již svým psychologickým debutem Nůž ve vodě se dostal na oscarové nominace. Kontroverzními tématy Polanski rozhodně nešetřil. V USA se prosadil hororovou komedií Ples upírů, a hned poté navázal skandálním hororem Rosemary má děťátko. Skandálům se nevyhnul ani v osobním životě a sám se pokládá za štvance, který utíká nejen před nástrahami života, ale i sám před sebou. Jeho filmy jsou však originální a nezapomenutelné. Zmiňme ještě oscarový snímek Pianista, akční thriller 48 hodin v Paříži nebo psychothriller Satanská brána. Polanského posledním snímkem je historické drama Žaluji! pojednávající o Dreyfusově aféře.

Agnieszka Hollandová

A do třetice režisérka židovského původu. Narodila se v Polsku, ale v osmdesátých letech emigrovala do Francie. V šedesátých letech vystudovala pražskou FAMU – z tohoto období vzniklo třídílné drama o protestním činu Jana Palacha – Hořící keř. Na studiích se seznámila s Milanem Kunderou a při tvorbě svých filmů výrazně vychází z jeho díla. Hollandová se ve filmech zabývá především židovskou tématikou. Za její nejlepší dílo je považován film Evropa, Evropa. V USA se snímek stal vůbec nejúspěšnějším německým titulem. Naposledy natočila životopisný film o výjimečném léčiteli s Ivanem Trojanem – Šarlatán.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře