Retro biják: V roce 1977 to u diváků vyhrál Jiří Sovák jako rytíř Brtník z Brtníku s dcerou Leontýnkou

Retro biják: V roce 1977 to u diváků vyhrál Jiří Sovák jako rytíř Brtník z Brtníku s dcerou Leontýnkou
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Správně, řeč je o komedii Ať žijí duchové, kterou natočil Oldřich Lipský, který se zapsal do zlatého fondu českých filmových pohádek především touto letní komedií a snímkem Tři veteráni. V obou případech na scénáři spolupracoval Zdeněk Svěrák, který jednoduše ví, co se českým malým i velkým divákům líbí.

V tomto případě Svěrák přepsal už hotový scénář Jiřího Melíška, který psal postavu rytíře Brtníka pro Antonína Jedličku. Svěrák hodně ubral z pionýrské angažovanosti a dobové ideologie a rozvinul úsměvný a přívětivý příběh o vesnických dětech, které během prázdnin za pomoci nadpřirozených pohádkových bytostí opraví místní hradní zříceninu.

Na komedii se do kina hrnuli i dospělí diváci, protože šlo o apolitický a veselý příběh doplněný písničkami Jaroslava Uhlíře, které mezi lidmi brzy zlidověly. Za zmínku stojí i skvělé triky, pod kterými je podepsaný kameraman Vladimír Novotný. Pro scény s dětmi a přičinlivými trpaslíky dokonce Novotný vymyslel dodnes mimořádně působivé, navenek jednoduché prostorové triky, které využívají „falešné“ perspektivy přímo v kameře. Ve filmu, který patří ke kultovní domácí klasice, exceluje samozřejmě Jiří Sovák v roli bručounského dobráka Brtníka z Brtníku. Part šlechticovy malé dcerky Leontýnky s neodolatelným dětským šarmem ztělesnila Dana Vávrová a malou roli si ve filmu zahrál i Tomáš Holý.

Několik generací děvčátek si přálo být rytířskou dcerou Leontýnkou. Dnes je tato postava krásnou připomínkou Dany Vávrové, která se dožila pouhých 41 let, kdy podlehla rakovině. Svou stopu zanechala v několika filmech. V Německu, kam se provdala, působila jako režisérka, která se věnovala závažným tématům, jako byl holokaust, válka nebo i psychické problémy.

Dana Vávrová (mladší sestra Hany, nyní Heřmánkové) začínala s herectvím už v pěti letech, a vytvořila tak několik dětských rolí. Ve třinácti letech vyhrála konkurz na velkou dramatickou roli režiséra Wirtha v německém seriálu Kousek nebe, kde byla židovskou dívkou z Varšavy. Úspěšný seriál měl po pěti letech pokračování.

Dana se právě při natáčení seriálu zamilovala do kameramana a pozdějšího režiséra Josepha Vilsmaiera. I přes věkový rozdíl si ho nakonec vzala a vystěhovala se za ním do Německa, kde spolu vychovali tři dcery. Pracovala v Německu, ale ráda se vracela i do Česka. V roce 2000 například hrála ve filmech Početí mého bratra a Zatracení. V roce 2006 režírovala film Poslední vlak o posledním transportu berlínských Židů do koncentračního tábora v Osvětimi. Šlo o koprodukční snímek, kde si zahráli čeští i němečtí herci.

Dana Vávrová zemřela po težkém boji s rakovinou v únoru 2009.

Zdroje článku: