Rebelové se měli jmenovat jinak. Zjistěte, co dalšího o slavném českém muzikálu nevíte

Písničkový retrofilm o lásce, mládí a naději

Režisér a spoluautor scénáře Filip Renč začal se Zdeňkem Zelenkou pracovat na romantickém muzikálu Rebelové (2001) krátce po uvedení thrilleru Válka barev (1995), v jehož případě šlo o poměrně depresivní podívanou. Tu chtěli následně vyvážit něčím oddechovým a milým, co zároveň zaujme široké spektrum diváků. Tanec, chytlavé písničky a láska, to zní jako zaručený recept na úspěch. Během následujících let postupně krystalizoval scénář a vznikalo množství rozličných verzí. Filip Renč skoro přestával věřit, že se mu podaří tento projekt zrealizovat. V jisté chvíli ho dokonce zastrčil do šuplíku a znovu se k němu vrátil až po pár letech.

Rebelové dostali podtitul „písničkový retrofilm z let šedesátých“, což je tak nějak více české než označení muzikál. Film měl přitom původně jiné zamýšlené názvy, např. Stín katedrál podle jednoho z hlavních hudebních motivů, ale Filipu Renčovi to přišlo poněkud temné. Když si potom náhodně kreslil, vytvořil nápis Rebelové a spatřil v něm slovo „love“, takže dal vzniknout nejen příhodnému názvu, nýbrž i výtvarnému logu.

Jak se školačka zamilovala do uprchlíka z armády

Ve filmu zazní originální nahrávky jako Gina nebo Měsíc od Yvonne Přenosilové a také přezpívané hity. Nebylo totiž např. možné dát představitelce hlavní role hlas Heleny Vondráčkové či Evy Pilarové, protože jsou tak typické a známé. Takže si to Zuzana Norisová musela nazpívat sama. Naproti tomu Jan Révai, který ztvárnil Šimona, zpívá hlasem Bohuše Matuše.

Líbivých písniček ze 60. let se nabízejí desetitisíce a tvůrci jich mohli vybrat jen asi dvanáct nebo třináct tak, aby do sebe krásně zapadly. Bylo důležité najít právě takové písně, jejichž text by odpovídal příběhu a posouval ho dál. Nesmrtelné songy jako Pátá; Já budu chodit po špičkách; Řekni, kde ty kytky jsou; Mně se líbí Bob nebo Oliver Twist a další nás tak vezmou do prosluněného léta 1968, kdy nadějeplné mládí čerstvých maturantů zničí hrozba sovětské okupace.

Kamarádky Tereza (Zuzana Norisová), Bugyna (Alžbeta Stanková) a Julča (Anna Veselá) se chystají ke zkouškám z dospělosti a odolávají nadbíhání tří neohrabaných spolužáků. Jejich už tak nevšední dny ještě zpestří trojice tajemných cizinců – Šimon (Jan Révai), Bob (Jaromír Nosek) a Eman (Ľuboš Kostelný).

Významné ceny a zajímavé lokality

Film získal četná ocenění, mj. České lvy za nejlepší zvuk a kostýmy, a dočkal se i divadelního zpracování. V roce 2001, kdy měl premiéru, se stal čtvrtým nejnavštěvovanějším filmem v kinech. Celkově ho navštívilo 429 816 diváků a vydělal 28 916 839 Kč.

Natáčelo se převážně v CHKO Kokořínsko. Kostel, z něhož za deště vychází Tereza, stojí ve vesničce Mšeno poblíž Mělníka. Scéna před školou, během níž zazní píseň Pátá, se natáčela před ZŠ Kladská na Vinohradech, což je mimochodem oblíbená filmová lokace. Objevila se i v komedii Šest medvědů s Cibulkou (1972) nebo v seriálu Vyprávěj (od roku 2009).