Pro televizní diváky byla bláznivou Viktorkou, jako Libuši Geprtovou ji znal málokdo
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciV sedmdesátých letech byla Geprtová spojována s Vítěslavem Jandákem, ale v té době nebyl bulvár, a tak bylo pro herce snazší si zachovat své soukromí. Přestože to byla chvíli velká láska, ani mnoho jejich hereckých kolegů o vztahu Geprtové a Jandáka nevědělo.
Moc se toho nevědělo ani o Libuši samotné. Narodila se v roce 1941, což nebyla zrovna jistá a poklidná doba na péči o dítě a spokojený rodinný život. Její rodiče to měli ještě komplikovanější, protože jim na svět přišly najednou děti dvě. Pár minut před Libuší se narodil její bratr a matka neměla dost lásky pro oba. K dceři si nikdy neutvořila citový vztah, a tak se děvče rozhodlo, že bude samostatné a nezávislé a nedopustí, aby ji někdo v životě ranil.
Být přehlížená mělo i pár výhod. Zocelila se a šla si za svým snem. Nikdo ji sice nepodporoval, ale ani neodrazoval. Od lidí si držela odstup a jen málokomu dovolila nahlédnout do svého soukromí.
Svou přirozenou krásou a trochu tajemným životem přitahovala zástupy mužů, ale nevybírala si moc dobře, a tak ji první vážnější vztah potkal až po třicítce. Vítězslav Jandák byl o šest let mladší. Libuše už za sebou měla řadu úspěchů na divadelních prknech a ani o filmové a seriálové role neměla nouzi, přestože hrála většinou vedlejší postavy. Chtěla mít dítě, ale naprosto radikálně odmítala manželství. Jandák se tak o možném otcovství dozvěděl až od společných známých, kteří mu radostnou novinku zprostředkovali. Přestože se nabízel, že na sebe vezme otcovské závazky, Libuše to odmítla a rozešla se s ním. Syn dostal její příjmení a stal se tou jedinou láskou jejího života.
Měla ještě několik vztahů, ale žádného muže si k srdci už nepustila. Jandák se se synem nestýkal, a dokonce ani v dospělosti se spolu nezačali vídat.
Libuše Geprtová měla v rodině celou řadu závažných onemocnění a celý život se bála, že brzký konec dostihne i ji. Na rakovinu jí brzy zemřel otec i sestra. Nakonec nemoc dostihla i ji a rakovina plic jí metastázovala do mozku. Nikomu o svých zdravotních problémech neřekla, a tak když v roce 2005 zemřela, bylo to i pro její herecké kolegy překvapením. Dokonce i Jandák byl zaskočen, protože si s ní pár týdnů před jejím úmrtím telefonoval a nic nenasvědčovalo tomu, že je nemocná.
Přes 30 let byla věrná Divadlu Na zábradlí, ale osudovou rolí pro ni byla filmová Viktorka. Roli jí nabídl Antonín Moskalyk v roce 1971. Byla to velká výzva, protože v roce 1940 ztvárnila skvěle stejnou postavu Jiřina Štěpničková. Moskalyk přistoupil k natáčení stejným způsobem, jakým Božena Němcová knihu psala, a Geprtová naprosto přesně pochopila, že je to příběh několika ženských postav, které jsou odrazem své doby a společenského postavení. Spolu s babičkou, Barunkou, kněžnou a Hortenzií se její Viktorka stala symbolem ženskosti, v dobrém i ve zlém.
Zahrála si také například v seriálech 30 případů majora Zemana, Plechová kavalerie, Synové a dcery Jakuba Skláře, Dobrodružství kriminalistiky nebo v Četnických humoreskách.
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci- ČSFD,
- Nostalgie 3/2023,
- autorský text