Od draků po princezny: Zvládnete kvíz o českých pohádkách 70. let na jedničku?

Prince Bajaju vymyslela Božena Němcová

Začneme na začátku 70. let. V roce 1971 vyšlo filmové zpracování pohádky Princ Bajaja. Hlavní postavou je princ Bajaja, mladý princ, který kvůli neštěstí přišel o oba rodiče. Doma ho nic nedrží, a tak se vydává do světa, aby nabral zkušenosti. Jeho rádcem se stane mluvící kůň, kterého potká na své cestě a s nímž se spřátelí. V průběhu děje zachraňují princeznu, která má být vydána drakovi. Bajaja předstírá, že je němý zahradník, aby mohl vstoupit do služeb královského dvora a princeznu před drakem ochránit. To se mu také povede. Jakmile prozradí, že má královskou krev, nic nebrání jeho sňatku s princeznou.

Zajímavostí jsou speciální efekty, konkrétně při natáčení scén s drakem. Ten byl velký třicet šest metrů a hlavy s krky tvořily třetinu jeho velikosti. Velkými pomocníky při natáčení byly koně. Těch filmaři potřebovali několik, ani jeden z nich se totiž nenaučil všechny kousky, které byly zapotřebí.

Další zajímavostí je, že prince hrál Ivan Palúch, ale daboval ho Petr Štěpánek. Princezna má v této pohádce na plese zlaté šaty s červenými rukávy. Jsou to ty samé šaty, které se objevily v pohádce Tři oříšky pro Popelku, také jedné z nejoblíbenějších pohádek této dekády, která se natáčela o dva roky později.

Jak se budí princezny je zajímavou adaptací pohádky O Šípkové Růžence

To, že pohádka Jak se budí princezny, kterou režíroval Václav Vorlíček, má leccos společného s pohádkou O Šípkové Růžence, jste si nejspíše všimli. Princezna se jmenuje Růženka. Její matka, Eliška, se stala královnou, což Růženčina teta není schopna přijmout jako pravdu, a tak prokleje malou princeznu. V den svých sedmnáctých narozenin (o rok dříve, než se většinou udává v pohádce O Šípkové Růžence předávané mluveným vyprávěním po generace) se princezna píchne do prstu a usne nejen ona, ale i celé království. Král Dalimil, její otec, ji nechá zasnoubit a žijí spokojeně dál. Tedy dokud se Růženka nezamiluje do mladšího bratra svého budoucího manžela. Netřeba vysvětlovat, že to bude onen mladší bratr, kdo nakonec všechny zachrání.

Také s tímto filmem se pojí mnoho zajímavostí. Víte například, na jakém hradě se natáčelo? Těch hradů bylo více, a to včetně Telče, Křivoklátu, Roštejna a Pernštejna.

Možná jste si rovněž všimli, že ve scéně, kdy princ Jaroslav (onen mladší bratr) utíká z vězení s pomocí lana, bylo hodně fresek různých erbů. Tato scéna se natáčela v Erbovním sále na Roštejnu. Ten sál nenese svůj název nadarmo, neboť je pokrytý freskami kolem sedmi set erbů. Představitelka Růženky je za tuto roli vděčná:

Bylo mi jen osmnáct a byla to pro mě skvělá příležitost slibně nastartovat kariéru,

nechala se slyšet.

Vrhněte se na náš kvíz a zjistěte, jak dobře pohádky ze 70. let znáte

Pohádek, které vyšly v 70. letech minulého století, je nepřeberné množství. Některé z nich byly úspěšnější než jiné. Otestujte se v našem kvízu, zda víte o všech českých pohádkách z této doby skutečně všechno. Otázky se nemusejí týkat pouze děje, ale rovněž hereckého obsazení či roku vydání. Plný počet bodů získají jen ti nejlepší z nejlepších.

V 70. letech minulého století televize stále nebyla běžná jako dnes a měla své odpůrce, kteří si ji nechtěli koupit. Ne všechny děti tak měly přístup k pohádkám. Ty, které měly to štěstí, však nelitovaly minut strávených u pohádek, na které se dívaly. Dnes je to jiné. Můžeme se na ty nejlepší pohádky podívat nejen v televizi, ale také na internetu. Staré pohádky jsou prostší než jejich moderní kolegyně, ale v tom tkví jejich kouzlo.