Paris a Helena: Legenda, která dává naději, že existuje tak velká láska, že muž obětuje vše

Paris a Helena: Legenda, která dává naději, že existuje tak velká láska, že muž obětuje vše

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Nikdo neví, zda vůbec Helena Trojská žila. Jde o ikonickou postavu řecké mytologie, ale přesto láká filmaře už pěknou řadu let. Měla to být nejkrásnější žena světa a ve filmech ji ztvárnily například Diane Kruger, Sienna Guillory nebo Jacqueline Bisset.
Obsah článku
  1. Příběh nezůstal bez povšimnutí historiků
  2. Romantické legendy se dobře prodávají

Tentokrát se můžeme podívat, jak se s rolí neodolatelné krásky, která měnila dějiny, vypořádala Rossana Podestà, italská kráska narozená v Libyi v roce 1934.

Helena byla podle legendy dcerou spartského krále Tyndarea a bohyně Lédy. Někteří snílci zašli ještě dál a popsali ji jako dceru samotného boha Dia. Helena byla provdaná za Manalaa, spartského krále, ale její srdce zahořelo po Paridovi, jemném a trochu zženštilém mladém muži, který neměl nic společného s jejím krvelačným a dobyvatelským manželem.

Paris ani Helena se nespokojili s krátkým románkem a Helena se naprosto dobrovolně nechala unést Paridem, princem trojským. Zhrzený manžel si samozřejmě takovou potupu nemohl nechat líbit, a tak deset let ve válce umírali lidé jen proto, že nezodpovědný a rozmazlený Paris si myslel, že mu únos ve jménu lásky projde a že to nakonec jeho otec nějak diplomaticky vyřeší.

Tento příběh plný lásky, ale i lidského utrpení, se stal jedním z pilířů řecké mytologie a je zaznamenaný perem Homéra v Íliadě a později i v eposu Odyssea.

Příběh nezůstal bez povšimnutí historiků

Ti největší badatelé uvedli možnost, že možná tyto postavy skutečně mohly existovat, ale příběh byl v lidovém podání přikrášlený a zromantizovaný, aby poskytl lidem útěchu v těžkých dobách. Někteří historikové a archeologové se domnívají, že mohlo dojít ke konfliktům mezi starověkými městskými státy, z nichž se časem stal základ pro mýtický příběh.

V popisované oblasti byly v druhé polovině 19. století objeveny ruiny, které by mohly ukázat na starověkou Tróju, což naznačuje, že nějaký druh konfliktu mohl v oblasti skutečně existovat.

Helena, pokud existovala, nemusela být éterickou kráskou a podobně jako okouzlující a neodolatelná Kleopatra mohla symbolizovat jen trofej. O vše ostatní se postarali básníci a umělci napříč staletími.

Romantické legendy se dobře prodávají

 I režisér Robert Wise sáhl v roce 1956 po Homérovi. Příběh plný zakázané lásky a pohlední herci jsou receptem na spokojenost diváků i dnes.

Trójský princ Paris, královský mazánek, se vydává přes moře do řecké Sparty vyjednat mírové podmínky mezi Řeky a Trójany. Chce ukázat, že není jen rozmazlený druhorozený syn, který žije ve stínu staršího bratra Hektora, dokonalého válečníka a charakterního muže.

Jenže plavba se trochu zvrtne a mladý princ ochutná neodolatelnou chuť krásné Heleny. Cítí se silný a neporazitelný. A srdceryvný příběh začíná.

Ve snímku režiséra Roberta Wise z roku 1956 s širokým mezinárodním obsazením, jemuž vévodil pár Parida a Heleny v podání francouzského herce Jacquesa (Jack) Sernase a italské herečky Rossany Podestaové, se v menší roli Heleniny služebné Andraste objevila tehdy vycházející francouzská hvězda Brigitte Bardotová, která vůbec poprvé natáčela mimo Francii.

Ve vysílání 9. listopadu večer na ČT2.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku: