Paris a Helena: Legenda, která dává naději, že existuje tak velká láska, že muž obětuje vše

Paris a Helena: Legenda, která dává naději, že existuje tak velká láska, že muž obětuje vše

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Nikdo neví, zda vůbec Helena Trojská žila. Jde o ikonickou postavu řecké mytologie, ale přesto láká filmaře už pěknou řadu let. Měla to být nejkrásnější žena světa a ve filmech ji ztvárnily například Diane Kruger, Sienna Guillory nebo Jacqueline Bisset.

Tentokrát se můžeme podívat, jak se s rolí neodolatelné krásky, která měnila dějiny, vypořádala Rossana Podestà, italská kráska narozená v Libyi v roce 1934.

Helena byla podle legendy dcerou spartského krále Tyndarea a bohyně Lédy. Někteří snílci zašli ještě dál a popsali ji jako dceru samotného boha Dia. Helena byla provdaná za Manalaa, spartského krále, ale její srdce zahořelo po Paridovi, jemném a trochu zženštilém mladém muži, který neměl nic společného s jejím krvelačným a dobyvatelským manželem.

Paris ani Helena se nespokojili s krátkým románkem a Helena se naprosto dobrovolně nechala unést Paridem, princem trojským. Zhrzený manžel si samozřejmě takovou potupu nemohl nechat líbit, a tak deset let ve válce umírali lidé jen proto, že nezodpovědný a rozmazlený Paris si myslel, že mu únos ve jménu lásky projde a že to nakonec jeho otec nějak diplomaticky vyřeší.

Tento příběh plný lásky, ale i lidského utrpení, se stal jedním z pilířů řecké mytologie a je zaznamenaný perem Homéra v Íliadě a později i v eposu Odyssea.

Příběh nezůstal bez povšimnutí historiků

Ti největší badatelé uvedli možnost, že možná tyto postavy skutečně mohly existovat, ale příběh byl v lidovém podání přikrášlený a zromantizovaný, aby poskytl lidem útěchu v těžkých dobách. Někteří historikové a archeologové se domnívají, že mohlo dojít ke konfliktům mezi starověkými městskými státy, z nichž se časem stal základ pro mýtický příběh.

V popisované oblasti byly v druhé polovině 19. století objeveny ruiny, které by mohly ukázat na starověkou Tróju, což naznačuje, že nějaký druh konfliktu mohl v oblasti skutečně existovat.

Helena, pokud existovala, nemusela být éterickou kráskou a podobně jako okouzlující a neodolatelná Kleopatra mohla symbolizovat jen trofej. O vše ostatní se postarali básníci a umělci napříč staletími.

Romantické legendy se dobře prodávají

 I režisér Robert Wise sáhl v roce 1956 po Homérovi. Příběh plný zakázané lásky a pohlední herci jsou receptem na spokojenost diváků i dnes.

Trójský princ Paris, královský mazánek, se vydává přes moře do řecké Sparty vyjednat mírové podmínky mezi Řeky a Trójany. Chce ukázat, že není jen rozmazlený druhorozený syn, který žije ve stínu staršího bratra Hektora, dokonalého válečníka a charakterního muže.

Jenže plavba se trochu zvrtne a mladý princ ochutná neodolatelnou chuť krásné Heleny. Cítí se silný a neporazitelný. A srdceryvný příběh začíná.

Ve snímku režiséra Roberta Wise z roku 1956 s širokým mezinárodním obsazením, jemuž vévodil pár Parida a Heleny v podání francouzského herce Jacquesa (Jack) Sernase a italské herečky Rossany Podestaové, se v menší roli Heleniny služebné Andraste objevila tehdy vycházející francouzská hvězda Brigitte Bardotová, která vůbec poprvé natáčela mimo Francii.

Ve vysílání 9. listopadu večer na ČT2.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku: