Obecná škola: Když se film natáčel, všichni Zdeňkovi Svěrákovi říkali „dědo“

Obecná škola: Když se film natáčel, všichni Zdeňkovi Svěrákovi říkali „dědo“
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Film z dílny otce a syna Svěrákových je zajímavým propletencem. Příběh pochází z dětství Zdeňka Svěráka a on si v něm zahrál roli svého otce, jak ho viděl jako kluk. A během natáčení musel dbát pokynů svého syna Jana, který se ujal režie a svého reálného otce tak vedl filmem jako postavu svého dědy.

Zdeněk Svěrák měl původně v plánu napsat filmový příběh pro děti. Pak změnil názor, protože stále více nápadů, které měl, směřovalo k dospělým a měl chuť do svého dílka zakomponovat náznak erotiky. A tak vznikl příběh školáka Edy, který autor Zdeněk Svěrák napsal podle svých zážitků z dětství a aby se diváci bavili, přidal i něco navíc. Něco si třeba jako kluk vysnil, že by chtěl zažít a něco vzniklo proto, aby celý příběh dostal pevný základ.

Původně měl film režírovat Vít Olmer, ten se však rozhodl pro Tankový prapor. Nakonec padla volba na Jana Svěráka a od začátku bylo jasné, že tandem otec a syn chce natočit film, který by byl trochu vtipný, trochu nostalgický a hlavně věrohodný. Divák měl dostat příběh, který ho nebude nudit a který bude fungovat jako balzám na duši. Pro Jana Svěráka to byl první celovečerní debut, i když bylo jasné, že držitel studentského Oskara to zvládne bez obtíží.

To se povedlo a film si od filmových kritiků vysloužil titulky jako Filmová událost roku, Debut na výsluní, Obecná škola jako pohlazení. Diváci se tentokrát výjimečně s odbornou kritikou shodli a přes milion lidí se vydalo do kin, aby si užili pohodových 97 minut v dobré společnosti.

Roli pana Součka měl původně hrát Oldřich Vlach, který si nakonec zahrál školníka. Když Olmer odstoupil a na režisérskou židli se připravoval usednout Jan Svěrák, napadlo ho, že by postavu svého tatínka měl zahrát sám Zdeněk Svěrák. Tomu se ale moc nechtělo. Udával důvod, že nechce, aby z filmu byl rodinný podnik. Pravdou však je, že se mu nechtělo kvůli roli oholit. A na tom režisér sveřepě trval, přestože věděl, že otec má trochu mindrák z malé brady, kterou schovává pod vousy a oholený byl před kamerou jen výjimečně, třeba ve filmu Marečku, podejte mi pero! z roku 1976.

První scéna, kterou měl Zdeněk Svěrák točit, byla odpálení pancéřové pěsti, kterou třída našla na školním výletě.  Svěrák však neoplýval odvahou pana Součka. Bál se, že se mu něco přihodí. Vtipálek Jan Tříska ho utěšoval, ať je v klidu, že jde o první scénu a když mu to utrhne hlavu, snadno ho přeobsadí.

Role Jana Třísky, který se po čtrnácti letech v emigraci vrátil před kamery jako Igor Hnízdo, vnesla do filmu trochu tajemství. Postava učitele je obestřena tajemstvím a zatímco dospělí nového učitele považují za poněkud lehkovážného, nezdravě smělého a až příliš vstřícného k ženám, rošťáci z páté třídy, kteří dostali do blázince učitelku Maxovou, ho milují a obdivují.

Malou, ale sympatickou roli si zahrál i Rudolf Hrušínský jako ředitel školy, což byla jeho poslední role v celovečerním českém filmu. Potom už se objevil jen v televizních filmech, v maďarském dramatu a v historickém italském dramatu, který se natáčel z velké části v Čechách.

Ve filmu se objevili hned dva režiséři a jedna režisérka. Svůdnou paní Tramvajákovou, která si nárokovala oblíbeného učitele vždy, když byl její manžel v práci, si zahrála Irena Pavlásková. Karel Kachyňa se objevil před kamerou jako školní inspektor a Jiří Menzel musel jako lékař potvrdit neposkvrněnost dvojčat, když žárlivá paní Tramvajáková napsala na svého milence udání.

Obecní škola se probojovala mezi pětici neanglicky mluvících snímků nominovaných na Oscara. Na zlatou sošku si však mladý režisér Jan Svěrák musel počkat a domů si ji z Ameriky přivezl až v roce 1997 za režii filmu Kolja.

Film Obecná škola je 19. října na TV Prima.

Zdroje článku:
  • Tajemství slavných filmů, Pavel Taussig. Empresa Media, ISBN 978-80-88207-20-7,
  • csfd.cz,
  • Autorský text