Nepřekonatelná indiánka z Chorvatska aneb Po stopách Pokladu na Stříbrném jezeře

Nepřekonatelná indiánka z Chorvatska aneb Po stopách Pokladu na Stříbrném jezeře
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Byl mrazivý prosinec roku 1962 a pod vlivem upoutávek na film, natočený v prosluněných jugoslávských exteriérech, bylo stuttgartské kino Universum zaplněné do posledního místa. Zvědaví diváci a milovníci knižních dobrodružných příběhu Karla Maye nedočkavě čekali na začátek filmu.

A film rozhodně diváky nezklamal. Krásná Plitvická jezera, stovky chorvatských obyvatel v rolích indiánských domorodců, rudý džentlmen Vinnetou (Pierre Brice) a také česká stopa v podobě padoucha Cornela Brinkleyho, kterého ztvárnil Herbert Lom, český herec, který kvůli židovskému původu uprchl ještě před druhou světovou válkou do Anglie.

Už v polovině představení bylo jasné, že nejde o obyčejný film, a promítání bylo doprovázeno potleskem. Tak se zrodil filmový fenomén, který podobně jako pozdější série mayovek pobláznil svět.

Snímek Poklad na Stříbrném jezeře se prodal do šedesátí zemí světa, dokonce i do Ameriky, kde se točila v té době řada filmů stejného žánru. Jak bylo však v Americe zvykem, domorodci ve filmech nebyli zrovna kladnými hrdiny.

Divákům bylo úplně jedno, že historicky a geograficky je film naprosto nevěrohodný. Všichni se zamilovali do Vinnetoua, náčelníka Apačů, který se objevoval ve snech milionů dětí.

Milovníci indiánských příběhů si na premiéru filmu museli nějaký pátek počkat. Do českých kin byl Poklad na Stříbrném jezeře uveden až 22. května roku 1964. Během prvních měsíců vydělal v kinech 28 milionů korun, v té době nepředstavitelnou částku peněz.

Proč se právě příběhy dlouhovlasých divochů u nás staly tak populární, není tak těžké pochopit. Nedalo se říct, že by u nás výběr filmů byl chudý, ale právě dobrodružný žánr opírající se o velké hrdiny, statečné činy, nádhernou krajinu, o které většina lidí snila, dokázal namíchat ten správný koktejl, který diváci dokázali ocenit.

Navíc, Karel May byl ve svém oboru génius. Když přiznal, že vlastně nikdy necestoval a nic dobrodružného ho v životě nepotkalo, nikdo tomu nechtěl věřit. Obdiv za detailní vylíčení krajiny a domorodých obyvatel mu nelze upřít a jeho fantazii mu většina spisovatelů může jen závidět.

Takové knihy u nás byly populární už před první světovou válkou, spolu s trampingem. V pozdějších letech, se sílícím vlivem komunistů, se westernová dobrodružství stala nežádoucí a nevkusná. O Vinnetouovi se debatovalo i na stranických schůzích. Jako by propagovaná čest, hrdinství, statečnost, ochrana slabých a podobné hodnoty mohly ohrozit socialistickou morálku.

Nicméně ani poúnorová komunistická mánie nedokázala Vinnetoua zakázat navždy a první tři knihy s jeho dobrodružstvím se staly v roce 1963 nejžádanější literaturou. Přestože si tedy dílo Karla Maye sepsané roku 1893 muselo na svůj vstup do českých domácností počkat, nakonec to stálo za to.

Zajímavosti

  • Pierre Brice (Vinnetou) a Herbert Lom (padouch Cornel Brinkley) se při natáčení filmu ani mimo plac nesetkali. Jejich postavy se ve filmu totiž setkají pouze jednou (scéna, kdy se v táboře banditů schovává Vinnetou). Zrovna v tomto okamžiku zaskakoval za Pierre Brice jeho dvojník, protože Brice byl teprve na cestě na natáčení. Tito dva herci se tak potkali až po dlouhých 42 letech v červnu roku 2004 na Zlínském filmovém festivale.
  • Herec Stanislav Fišer, který nadaboval Vinnetoua, se sešel s Pierrem Bricem celkem 3krát. Dabování Vinnetoua v tomto filmu trvalo herci pouhé 4 hodiny. Jeho odměna pak činila 500 Kčs.
  • Na konci natáčení začátkem října 1962 si hlavní hrdina Pierre Brice všiml, že na klapce je nápis „Vinnetou“. Upozornil na to režiséra, který mu odvětil, že je vše v pořádku, protože se jedná o první záběr do dalšího filmu. Nikdo v té době vůbec netušil, že nějaké pokračování bude.
  • Pierre Brice (Vinnetou) neuměl vůbec jezdit na koni. Teprve v průběhu natáčení se stal skvělým jezdcem, když ho učil jezdit Lex Barker (Old Shatterhand), který dostal koně už jako malé dítě. Herec byl zpočátku hodně skeptický a role Vinnetoua ho vůbec nelákala. Nejvíc mu vadilo, že postava má ve filmu málo textu.
  • Pro natáčení se využilo 3 000 doplňků a 2 500 koní. Z indiánského vybavení bylo nakoupeno mj. 50 luků, 50 toulců na šípy, 50 sportovních šípů, 450 obyčejných šípů, 50 tomahavků, 25 legín (jakožto indiánských nohavic), 25 košil a 50 mokasín za celkovou sumu 12 tisíc marek.

Film Poklad na Stříbrném jezeře je v nabídce ČT1 11. 7. večer.

Zdroje článku:
  • Respekt Roč. 33, Kateřina Mázdrová,
  • csfd.cz,
  • Autorský text