Nejdrsnější věznice světa: Kolumbie a věznice, kde nemusíte pro drogy chodit moc daleko

Drogy zde mají už historické kořeny

Zemi proslavil hlavně výstřední šéf Mandellínského kartelu Pablo Escobar. Ten už je sice nějaký pátek po smrti, ale kartely v Kolumbii vzkvétají a snaha, kterou vláda vynakládá na potírání zločinu spojeného s drogami, je naprosto nedostačující. Země, která se potýká s velkou chudobou obyčejných lidí, je schopná podchytit ty nejpodřadnější pěšáky, kteří považují obchod s drogami za jediný způsob, jak uživit rodiny. Šéfové kartelů jsou ale neviditelní a nepolapitelní. Pokud už se policii podaří některý z kartelů rozprášit, na celkové situaci v zemi to nic nemění a výnosné obchody převezme další zločinecká organizace.

Okresní věznice v Bogotě

Raphael se tentokrát vydal do Bogoty. Okresní věznice slouží pro běžné kriminální zločiny. Nenajdete zde žádné šéfy organizovaného zločinu nebo boháče. Betonový komplex je uvnitř studený a velice depresivní. Jednotlivé bloky mají uprostřed staveb malé betonové dvorky obklopené vysokými stavbami. Více než polovina vězňů pochází z řad drogově závislých bezdomovců, kteří si na drogy vydělávali jejich prodejem na ulici dalším zoufalcům.

Raphael se kromě běžné vstupní prohlídky tentokrát podrobil i důkladnému zdravotnímu vyšetření. To věznice dělá právě proto, že sem přichází mnoho lidí z ulice.

Peníze nebo nůž

Na řadu přišlo ubytování. K velkému překvapení našeho moderátora zjistil, že za postel musí zaplatit 200 dolarů. Jeho dva spoluvězni se ani před kamerou nijak neomezovali a řekli reportérovi, že pokud nezaplatí, pobodají ho. Všeobecně ve věznici panuje násilná atmosféra. I přes snahu dozorců není v areálu věznice o drogy nouze. A ti, co je nemají, jsou agresivní kvůli abstinenčním příznakům.

Raphael se bál v cele usnout. Vstupní poplatek nezaplatil a nevěděl, jak moc byly hrozby spoluvězňů vážné. Noc utekla a další den si Raphael udělal trochu respekt, když se mu dařilo při fotbale na malém a přelidněném plácku, který je jediným místem, kde se vězni mohou zdržovat mimo prostor cel. Potyčky jsou zde na denním pořádku. Vězni se celý den pohybují po dvorku a shánějí drogy. Není zde místo ani vůle pro nějaké rehabilitační aktivity. Antidrogový program, který navštěvuje 5x za měsíc asi dvacet vězňů je spíše výsměch než reálná pomoc pro boj se závislostí.

Věznice nepatří mezi ty nejhorší nebo nejšpinavější, ale depresivní prostředí a naprosto žádná aktivita z ní dělá místo bez naděje na lepší život. Velká část vězňů je v mladém věku, a z vězení si neodnesou nic, na čem by mohli postavit nový začátek.

(Zdroj: www.netflix.com)