Lucie a Marta: Herecký koncert Jaroslavy Adamové o touze a nesplněných snech

Lucie a Marta: Herecký koncert Jaroslavy Adamové o touze a nesplněných snech

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Lucie je dívka před maturitou, bez rodičů a s nesmírnou touhou zpívat. Marta je naopak stárnoucí zkušená zpěvačka. Žije se svým manželem bez dětí v krásné vile, občas koncertuje. Když ji Lucie navštíví, Martu její zpěv okouzlí. Poskytne jí bydlení a začne se jí plně věnovat.
Obsah článku
  1. Souboj dvou žen
  2. O Jaroslavě Adamové
  3. Poslední role

Souboj dvou žen

Vše se odehrává v jednom bytě. Jaroslava Adamová ztvárnila Martu, ženu, které se nepodařilo mít vlastní děti. Má však silnou touhu předat své zkušenosti a dovést k velkému úspěchu svoji následovnici, která by dosáhla toho, co se jí samotné nepovedlo.

Ivana Andrlová jako dívka Lucie by ráda dosáhla úspěchu s pomocí někoho, kdo ji bude vést, ale zároveň ji pouze navede na cestu a nebude jí pak organizovat život. A zatímco jedna si jde za svým cílem tvrdě a nekompromisně, druhá má i své zájmy. A zde se střetávají.

Lucie se podřizuje tvrdému režimu, je Martě za všechno vděčná, ta ale postupně začne její život řídit...

O Jaroslavě Adamové

Televizní inscenace z roku 1985 je vzpomínkou na skvělé herecké umění Jaroslavy Adamové, která zemřela v roce 2012. Adamová začínala jako statistka v Národním divadle a objevovala se i v divadle Větrník už během studia na konzervatoři. Po škole prošla řadou pražských divadel a svou kariéru naplno rozvinula v Městských divadlech pražských, kde byla až do penze ve stálém angažmá a potom zde až do roku 2007 hostovala, dokud jí to dovolilo zdraví.

Nejvíce se na divadle uplatnila v rolích zatrpklých, tragických a necitelných žen. Ke škodě diváků nenašla moc velkých příležitostí u filmu, přestože její herecký styl a výrazný hlasový projev byl velmi poutavý a nenapodobitelný. Od začátku své kariéry hrála většinou jen menší role, navíc kvůli svému nesouhlasu s politickým vývojem po roce 1948 nedostala celých sedm let jedinou filmovou nabídku.

Teprve v roce 1956 a 1957 ji obsadil Vlastimil Borský (Kudy kam?, Padělek) a v roce 1958 si na ni vzpomněl Jiří Sequens do role sekretářky ve filmu Útěk ze stínu.

Diváckou pozornost na sebe přitáhla až na začátku sedmdesátých let jako krutá a zlá královna Runa, která dokázala zhmotnit zlo v ženské podobě v pohádce Radúz a Mahulena režiséra Petra Weigla.

Poslední role

Ani v polistopadové tvorbě nedostala před kamerou moc příležitostí. I z malé role dokázala udělat nezapomenutelnou kořenářku Lucku ve filmu Želary (2003), kde se stala rádkyní a učitelkou mladé ženy (A. Geislerová), která se v zapadlé horské vesnici schovávala před zákonem. Za tuto roli byla dokonce nominovaná za vedlejší herecký výkon na Českého lva. Později se objevila ještě v malých rolích ve filmech Líbáš jako bůh, Hodinu nevíš…, Stínu neutečeš a Ve stínu.

S televizní tvorbou to bylo úplně jinak a televizní inscenace a seriály jí přinesly celou řadu příležitostí. Byla také velmi žádaná v dabingu, kde namlouvala třeba Sophii Loren. Jejím hlasem také promlouvala zlá macecha v pohádce Tři oříšky pro Popelku.

Za svůj život získala celou řadu ocenění, a to i Cenu Františka Filipovského za dabing, ocenění Českého literárního fondu, Cenu Thálie, Cenu Divadelních novin. Dlouhé roky se věnovala pedagogické činnosti na pražské Státní konzervatoři i na DAMU.

Jaroslavu Adamovou si připomeneme 9. 3. na ČT v televizní inscenaci Lucie a Marta.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku: