Letní seriál Chalupáři byl zajímavý už při natáčení a nechybělo moc, aby se nenatočil
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciV tom má populární herečka, která oslavila nedávno 91 let, určitě pravdu. Její role paní Fuchsové patří rozhodně k těm, které si diváci nejvíce pamatují. Jak by ne! Jiřina Bohdalová dokáže z každé role udělat nezapomenutelnou postavu a v komediálním seriálu, kde se jí dvořili hned dva nápadníci, byla rozhodně nepřehlédnutelná.
Stejně tak je nesmrtelný Evžen Huml v podání zesnulého Jiřího Sováka. Jeho manželka je přesvědčená, že šlo o jeho životní roli a svou postavu vlastně nemusel moc hrát, protože režisér Filip se mu trefil přesně do jeho charakteru, který ještě mistrně ve své roli vypiloval k dokonalosti.
Například nápad s permanentně nasazenou čepicí byl jeho a také pokrývku hlavy celé natáčení poctivě nosil. Sundal ji jen jednou, když měl jeho seriálový syn promoci.
Úspěšnost Chalupářů neovlivnilo ani to, že scénář byl napsaný na zakázku tehdejšího vedení ČT a hlavním kritériem byla „politická nezávadnost“. Václav Borovička a František Vlček tak k tématu přistoupili trochu mazaně a místo nezávadnosti vytvořili příběhy lidí, kterým byla politika lhostejná a soustředili pozornost na lidskost, ne angažovanost.
A na to diváci slyšeli. Drobné střípky politického režimu, který v seriálu prezentuje například JZD, byly spíše vtipné a dnes jsou malou lekcí historie, která s nadhledem ukazuje, že život na vesnici se zase tak moc nezměnil.
Režisér František Filip bral v době natáčení scénář jako podřadný a vůbec se mu do natáčení nechtělo. Měl za sebou práci na dílech, která měla určitou dramatickou hloubku a kulturní hodnotu už předem nastavenou. U seriálů jako F. L. Věk, Sňatky z rozumu, Eliška a její rod nebo Byl jednou jeden dům, už věděl, že točí projekty, které budou součástí české kinematografie a budou mít své diváky.
O Chalupářích od začátku pochyboval. Ale bylo to v době, kdy bylo dobrých scénářů žalostně málo, protože většina dobrých scénářů byla rovnou zakázaná nebo odkládaná na neurčito a s minimální šancí, že se budou realizovat.
Scenáristé tak vytvořili něco, co nemohlo žádným způsobem ani největší fanatiky režimu podráždit. Režisér dílo charakterizoval jako „seriál o ničem a plný legrácek“. Celý život byl potom udivený, že to u diváků obstálo, a to hned u několika generací. Kdyby měl tenkrát jinou práci, seriál by nejspíš nikdy nevznikl.
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci