Legendární Vesnička má středisková vznikla vlastně náhodou a bez velkých plánů
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciTak vznikl příběh zaostalého nevzhledného mladíka, který si žije poklidným životem ve vesnické chaloupce po rodičích. Scénář byl napsaný jen za účelem vložení do archivu, aby mělo studio v pořádku účetnictví.
Jenže úplně náhodou se k příběhu dostal Jiří Menzel a poznal v něm potenciál. Zdeněk Svěrák se tak pustil do opravdového scénáře a pro Menzela to znamenalo několik let čekání. To se určitě vyplatilo a jak Menzel uvedl, bylo to nejlepší dílo, které Svěrák napsal. Sám skromně dodal, že je to Svěrákův film a on to jen „secvičil“.
Jiří Menzel měl však úplně jinou představu pro vzhled pana Pávka. Svěrák v této roli viděl urostlého Petra Nárožného.
Menzelovi se však představa dvou vysokých mužů nelíbila a představoval si, že by mnohem komičtěji působila dvojice „čahoun a prcek“. A tak vznikla kontrastní dvojice vysokého a hubeného Jánose Bána a podsaditého Mariána Labudy.
Bán se na práci moc těšil, a dokonce si sám nechal udělat v Budapešti speciální zubní protézu. Bán jako Otík měl celou dobu natáčení nechápavý výraz. To herec nemusel předstírat. Česky nerozuměl ani slovo a učil se jen to, co má dělat v dalším záběru. Jeho jazykovým znalostem odpovídaly i věty ve filmu:
Rohlík.
Nechci k Turkovi.
Marian Labuda byl ze své role nadšený, a přestože se počítalo s tím, že náklaďákem bude jezdit náhradník, Labuda pyšně oznámil, že proslulou Pragu V3S může řídit sám, protože nejen že má potřebný řidičák, ale umí ji bravurně řídit.
Dvě scény z filmu vznikly díky kreativitě Jiřího Menzela. Přišlo mu, že vztah Pávka a Otíka je až moc idylický, tak vymyslel scény, kdy Otík kvůli vtipu posolí Pávkovi polévku a odloží talíř s jídlem na jeho židli.
Celý film byl točený pro pohlazení na duši. Do role babičky Pávkových byla obsazena Vlastimila Vlčková, profesí účetní. Z paní Vlčkové se stala hvězda poté, co dělala hospodyni Cecilku nejznámějšímu českému faráři Otíkovi v Hošticích. Trochu z protekce dostal roli i režisér František Vláčil, který daroval doktorovi v podání Rudolfa Hrušínského psa jménem Karel von Bahnhof.
Starostlivou babičku, která se starala o Otíka, měla původně hrát slavná Stella Zázvorková. Jenže na poslední chvíli odmítla kvůli zájezdu k moři. Šanci tak dostala nejoblíbenější důchodkyně z filmového plátna, Milada Ježková. Tu si určitě vybavíte z filmu Kulový blesk, kde málem zmařila největší stěhovací akci v dějinách, když si výměnu bytu chtěla rozmyslet, přestože z nové půdičky byla nadšená. A jako Otíkova babička opět zazářila.
Schvalování filmu provázely drobné problémy, protože vedení studia mělo pocit, že se tak trochu zesměšňuje socialistická vesnice a členy JZD. Nakonec film prošel a tvůrci byli odměnění pozváním na Oscary. Menzel sice zlatou sošku v Americe nezískal, ceny si ale odvezl z Kanady, Španělska a Francie. A určitě největším oceněním je zájem diváků.
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci- ČSFD,
- Filmový přehled,
- Nostalgie,
- autorský článek