Kvíz: České pohádky z šedesátých let- nejoblíbenější je Šíleně smutná princezna, vznikaly ale i jiné skvosty

Šíleně smutná princezna jednoznačně vede

Koncept rodičů, kteří vybrali svým dětem budoucího životního partnera, a vzdorujících dětí měl u nás v Česku velmi pozitivní ohlas. Zatímco princ utíká z domova, aby si princeznu oťukl, aniž by věděla, že se má stát jejím ženichem, princezna na protest předstírá smutek a prohlašuje, že si vezme toho muže, který ji dokáže rozesmát. Nakonec se princi, který se jmenuje Václav, podaří princeznu Helenu rozesmát, ale následně je odhaleno, kým ve skutečnosti je. Možnost svatby je nulová, dokud se vzájemně neusmíří. Poté následuje svatba a tolik očekávaný mír mezi oběma královstvími.

Tento film spatřil světlo světa v roce 1968. Velkou pozornost diváků si získal díky svému ironickému postoji vůči tradičním pohádkám. Filmaři zkusili vytvořit něco nového, plného humoru. A tak se stalo, že se na pohádku rády dívaly nejen děti, ale své fanoušky si film našel i napříč všemi generacemi.

Lidem se dále líbilo, že hlavní hrdiny ztvárnili populární zpěváci, a sice Václav Neckář a Helena Vondráčková, kteří hráli postavy se stejným křestním jménem. Jaroslav Marvan se podělil o zážitek z natáčení:

Nachytal jsem Václava Neckáře, jak si zkouší mou královskou korunu. Když si mě Václav všiml, polekal se a utekl,

smál se při vyprávění.

Oblíbené byly i zfilmované pohádky Boženy Němcové

O chytré horákyni nebo Jak se Honza hádal s králem. Obě tyto pohádky napsala Božena Němcová a obě můžeme vidět hrané v souboru České pohádky. Ten má dnes průměrné hodnocení, ale když vyšel, každý se na něj chtěl podívat. Pohádky Boženy Němcové se totiž vyznačují příběhy plnými morálních ponaučení a rozmanitých postav se silnými osobnostními rysy. Není proto divu, že někdo dostal nápad zfilmovat je.

Tři pohádky z roku 1959, které si mylně spojujeme s šedesátými léty minulého století

Pohádky natočené na konci dekády jsou častokrát vnímány jako pohádky dekády následující. Velmi povedené české pohádky Dařbuján a Pandrhola, O medvědu Ondřejovi a Princezna se zlatou hvězdou byly všechny vydány v roce 1959, ale pravý úspěch oslavily až v šedesátých letech. Je proto možné, že se domníváte, že spadají do šedesátých let.

Dařbuján je chudým horníkem, Pandrhola je naopak nechutně bohatý. Díky svému důvtipu však Dařbuján Pandrholu nakonec přelstí a dostane sladkou odměnu. Medvěd Ondřej je naopak princem, který byl zaklet, a po celou dobu trvání pohádky hledá způsob, jak kletbu zlomit a být opět člověkem. Čeká ho předlouhá a klikatá cesta, ale nakonec vše skončí dobře.

Princeznu Ladu a krále Kazisvěta snad představovat nemusíme. Ano, tento film je také z roku 1959, nikoli ze šedesátých let, s nimiž je mylně četně spojován.

Zjistěte, kolik si toho pamatujete

Tři posledně jmenované pohádky se nicméně v našem kvízu neobjeví, a to z prostého důvodu. Film je zaměřen na české pohádky z šedesátých let, čili na snímky z let mezi 1960 a 1969. Myslíte si, že si vzpomenete na všechny pohádky a získáte plný počet bodů? Vrhněte se na náš kvíz a zjistěte, zda si i po tolika letech vybavíte všechny detaily.

Nikdo neříkal, že pohádky jsou pouze pro děti. Stejně, jako je tomu dnes, i pohádky v minulém století obsahovaly spoustu vtipů pro dospělé, ať už skrytých, či více zřejmých. České kinematografii se to rovněž nevyhnulo. Kdo chtěl, mohl se dívat na pohádky určené dětem. Nutno ale poznamenat, že filmaři byli opravdoví umělci, neboť spousta filmů obsahující nevhodné vtipy byla zakázána komunistickým režimem.