Kvíz: Český film míval v zahraničí zvučné jméno. Nyní se na jeho úspěchy snaží navázat nová generace tvůrců
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciOscary získával český film v minulosti, dnes dorůstají nadějní filmaři, kteří vozí domů tzv. studentského Oscara
Když se řekne mezinárodní úspěch, asi každý si v souvislosti s filmem nejprve vybaví Oscara neboli Cenu Akademie, udělovanou od roku 1929 vždy jednou ročně americkou Akademií filmového umění a věd.
Českým filmům se probojovat mezi výběr těch nejlepších snímků v posledních desetiletích příliš nedaří, avšak nebylo tomu tak vždy. Za plodné období české, potažmo československé kinematografie můžeme v tomto smyslu považovat šedesátá a devadesátá léta s lehkým přesahem do prvních pár roků nového tisíciletí. V šedesátých letech získalo Československo hned dvě ocenění za nejlepší cizojazyčný film, a to za snímky Obchod na Korze a Ostře sledované vlaky. Kromě toho se do nominace do nejužšího výběru filmů dostaly i dva snímky Miloše Formana, Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko.
V devadesátých letech slavil úspěch Jan Svěrák, a to nejprve s Obecnou školou, která získala nominaci na Cenu Akademie, a následně s Koljou, který Oscara obdržel. Na přelomu tisíciletí následovaly další a zároveň dosud poslední nominace českých zástupců do užšího výběru, a to za film Jana Hřebejka Musíme si pomáhat a za snímek Ondřeje Trojana Želary.
Kromě klasického Oscara existuje ještě tzv. studentský Oscar neboli Studentská cena Akademie, v níž naopak české filmy v posledních letech září. Poprvé přivedl širší pozornost k tomuto ocenění Jan Svěrák se svými Ropáky již v roce 1989. Po dlouholeté pauze na něj v roce 2017 navázal snímek Kdo je kdo v mykologii Marie Dvořákové, v roce 2019 krátký film Darii Kaščejevy Dcera a letos snímek Krajan Pavla Sýkory a Viktora Horáka.
Nejen Oscary, ale třeba i Cannes či Benátky
Úspěšnost filmu však nelze měřit jen z pohledu toho, jak oblíbený byl u amerických akademiků. Jiným měřítkem úspěšnosti snímku je jeho účast na filmových festivalech, potažmo výběr do hlavní soutěže či obdržení festivalového ocenění.
Všeobecně nejznámějším filmovým festivalem je bezesporu ten v Cannes. I s jeho historií je český a zejména československý film spjatý. Snímek Františka Čápa Muži bez křídel byl na festivalu oceněn hned během jeho prvního ročníku v roce 1946. A nebyl jediným, ocenění si tehdy odnesly i Vánoční sen Karla Zemana a Zvířátka a Petrovští Jiřího Trnky. Následovalo období hojnosti.
Od 50. let do 70. let minulého století se vždy alespoň jeden zástupce československé kinematografie festivalu účastnil. V roce 1954 získal Břetislav Pojar s filmem O skleničku víc cenu za nejlepší loutkový film. Na festivalu se v soutěžích dále promítaly filmy Martina Friče, Jiřího Trnky, Vojtěcha Jasného, Evalda Schorma či Jana Švankmajera.
I v Cannes se ale v posledních letech nejvíce projevuje nastupující generace českých filmařů, kteří se objevují zejména v sekci studentského filmu Cinéfondation. V roce 2009 obdržel cenu za nejlepší film této sekce snímek Zuzany Špidlové Bába. Roku 2021 v této sekci pak soutěžil animovaný film Anny Podskalské Rudé boty.
V minulosti slavil úspěchy český potažmo československý film i na dalších prestižních filmových festivalech. Z Benátek si například již roku 1934 odnesl ocenění za režii tehdy kontroverzního filmu Extaze Gustav Machatý. Zlatého lva za nejlepší film pak v roce 1947 získal Karel Steklý za snímek Siréna. Naposledy se benátský filmový festival v souvislosti s českým zástupcem v hlavní soutěži skloňoval v roce 2019, kdy na festivalových plátnech Českou republiku reprezentoval snímek Nabarvené ptáče Václava Marhoula.
Lze shrnout, že zejména díky úspěchům mladých tvůrců zájem o český film v zahraničí momentálně roste, což se promítá nejen na účasti filmů na zahraničních filmových festivalech, ale i na počtu zahraničních koprodukcí. To potvrzuje i Eva Veruňková Košařová, ředitelka Filmové přehlídky Finále Plzeň, které zprostředkovává setkání českých tvůrců se zahraničními odborníky:
O české filmy je větší zájem než v minulých letech, začíná se mluvit o příchodu nové české vlny, o tom, že mladí začínající filmaři točí kvalitní snímky.
Ověřte si, jak znáte české snímky, které v zahraničí slavily úspěchy!
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci