Kouř: Kultovní snímek o prazvláštních létech a podivných lidech

Kouř: Kultovní snímek o prazvláštních létech a podivných lidech

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Mladý a řádně naivní inženýr Mirek nastupuje do nové práce a chce se dobře zapsat. Ovšem svou snahou dobře pracovat přivádí ostatní v úžas. A svým jednáním způsobí tak trochu chaos a rozvíří stojaté vody v celém městě.

Tomáš Vorel vsadil po své prvotině Pražská pětka opět na satiru. Realizační práce začaly ještě na sklonku komunistického režimu v roce 1988 a natáčet se začalo v lednu roku 1990. O rok později, v únoru 1991, si film odbyl premiéru, ale v kinech bez výraznější divácké odezvy zapadl.

V Kouři účinkují kromě Jana Slováka třeba Eva Holubová jako konstruktérka Běhalová, Lucie Zedníčková jako dívka s přezdívkou Kotě, trochu hlučný Jaroslav Dušek jako velitel milicí a šéf oddělení výzkumu, David Vávra v roli barmana nebo Petr Čtvrtníček v roli člena pěveckého sboru. Původně měl hlavní roli hrát Tomáš Hanák, avšak dal přednost filmu Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam. Postava generálního ředitele, který hovoří směsicí snad všech slovanských jazyků, byla inspirována ředitelem zlínských filmových ateliérů, který odmítl film natáčet pro politickou nespolehlivost tvůrců.

Ve filmu se prolíná vážné téma s nevážným, ironie s obdivem, realita s bizarností a skutečnost s absurditou. Tvůrci pro něj vymysleli označení „rytmikál". "Rytmikál obrací pravidla klasických muzikálů naruby. Odehrává se v tmavé zakouřené fabrice, namísto příjemných pocitů a sentimentu navozuje zneklidnění, namísto laskavého humoru vyvolává smích humorem ironickým a absurdním.

Film rozhodně není určen pro široké vrstvy. V roce 1991 si na něj do kina zašlo pouhých 51 tisíc diváků. Někdo ovšem rozhodl, že z něj bude kultovní film, a tak se mu dostalo i náležité péče z filmového archivu.

Holubová a Dušek
Holubová a Dušek | Zdroj: Pavel Gwužď / Nextfoto

O čem to je

Vytáhlý mladík s cigaretou prochází kolem hutí. Je pošmourno, ve vzduchu páchne štiplavý kouř. Ing. Miroslav Čáp nastupuje do prvního zaměstnání. Přivítá ho bodrý Ing. Glosner a marně vyzvídá, zda není příbuzný s Čápem z ministerstva. Po budově provede Mirka vedoucí oddělení vývoje a výzkumu Karel Šmíd, žoviální podrazák, který nemá s nikým slitování. Všude je špína, a to i na ubytovně, kde se Mirek ubytuje. Mirek se při shánění cigaret poznává s dobrosrdečnou kantýnskou Helenou a s Béďou z archivu, který nasává jedno pivo za druhým. Mirek se s Béďou neplánovaně opije a druhý den zaspí do práce. To ale nikomu nevadí. Ještě stihne poradu, na které odulý ředitel s těžkým ruským přízvukem řeší problém znečištění ovzduší. Helenka asi zavětřila kořist a přinesla Mirkovi startky až na pokoj.

Mirek dostává velký úkol od Ing. Glosnera. Má připravit projekt na odsíření vzduchu. Konstruktérka Běhalová prozradí Mirkovi, že projekt už před lety vypracoval inženýr Křížek. Po Šmídově udání šel tehdy Křížek do vězení. Nakonec skončil v kotelně. Mirek pozná, že Křížkův projekt byl geniální. On sám nic lepšího nevymyslí. Mirek je však udivený z celé řady věcí. Běhalovou surově zbije Šmíd, protože vyplňuje výkazy za kolegy. A blíží se oslava MDŽ.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku: