Komunistické filmové a seriálové klenoty neztrácejí na svém lesku. V našem kvízu si otestujete, jak dobře nejen je znáte

Komunistické filmové a seriálové klenoty neztrácejí na svém lesku. V našem kvízu si otestujete, jak dobře nejen je znáte

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Československé seriálové perly se na naše televizní obrazovky vracejí rok co rok. A rok co rok mají u divácké obce obrovský úspěch. Inu, stará láska nerezaví, jak se říká.
Obsah článku
  1. Socialistické seriály měly také své nepopiratelné kvality
  2. Kvíz

Režisérská škola za socialismu si držela své standardy a za pomoci hereckých géniů své doby dokázala vyčarovat snímky, z nichž některé zub času zkrátka neměl šanci ohlodat a diváci je zbožňují dodnes. Jedním z takových filmů je třeba stále populární komedie Martina Friče Škola základ života, která byla natočena v roce 1938 na motivy knižní předlohy Jaroslava Žáka. Za kameru se postavil Jan Stallich a hudbu dodal Julius Kalaš. Příběh se točí okolo studentského časopisu, který vzbudil u učitelů pozdvižení. Proč? Protože si z jednotlivých kantorů utahoval. Tento časopis se samozřejmě neměl do rukou vyučujících vůbec dostat, ale třídní šplhoun se o to postaral. Podobným snímkem, natočeným o rok později stejným režisérem, je další kultovní studentská komedie Cesta do hlubin študákovy duše. V ní se profesor Matulka ani v pokročilém věku nemíní odhodlat k tomu, aby složil poslední státnici. Studenti ho však malou lstí přimějí k tomu, aby zbývající zkoušku složil a už nemusel být pouhým suplentem.

Socialistické seriály měly také své nepopiratelné kvality

Seriálová tvorba socialistického Československa si v ničem nezadala s tou filmovou. Velice populárním seriálem byla třeba Taková normální rodinka, kterou v roce 1971 natočil režisér Jaroslav Dudek. Osmidílný seriál pojednává o životě jedné velké rodiny, ve které pod jednou střechou žijí hned 4 generace. Hanákovi jsou zkrátka poměrně nevšední, nenormální rodinkou. Vlastně spíš takovou normální rodinkou. O rok později vznikl další legendární seriál Byli jednou dva písaři. Ten se neodehrává u nás, nýbrž v 19. století ve Francii. Na lavičce v parku se spolu zapovídají dva postarší pánové, Pécuchet s Bouvardem. Oba jsou to písaři těsně před penzí, mají tak překvapivě mnoho společného na to, že se právě náhodou potkali. Oba navíc milují vědu a brzy se jejich osudy znovu spojí… Jiří Sovák o seriálu prohlásil:

S Horníčkem se znám od vojny. Největší práce, kterou jsme spolu dělali, byl seriál Byli jednou dva písaři.

Kvíz

 

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku: