Místo peněz střádali hrníčky s pokličkou a o stěhování z vlhkého bytu nechtěli ani slyšet

V tomto případě to byla velice rozvětvená vodnická rodina, která nadšeně obývala zamokřený dům a v zatopeném sklepě hlava vodnického rodu a vltavského povodí ukrývala solidní zásobu hrníčků s dušičkami. Idylku narušovaly jen starosti s personálem a potom také absence mladých vodníků v Čechách. Bylo potřeba provdat dvě vodnické holky, aby vodníci v Praze posílili své pozice.

Jen se to všechno začalo komplikovat, když poslaní vodníci nesplnili svoji misi. Dcera vodnického šéfa měla políčeno na zámožného vodníka z ciziny, který byl ovšem ženatý a jen sliboval lásku a hrníčky. Druhé děvče, dcera jednoho z podřízených, zase ztratila hlavu pro člověka. Bylo třeba jednat!

Jak vznikl nápad na vodnický příběh

A tak jednoduchý příběh dokázal Václav Vorlíček proměnit v zábavnou podívanou, na kterou si na premiéru vyšlo do kin více než dva a půl milionu diváků. Na scénáři pracoval Miloš Macourek spolu s nadějným čerstvým absolventem scenáristiky Petrem Markovem.

Právě Markova už během studií napadlo, že by mohl zasadit některé pohádkové bytosti do současného moderního světa. Měl k tomu i logické vysvětlení. Právě vodníci byli v dávných dobách označováni jako nesmrtelní, takže nebyl důvod, aby nemohli přežít do současnosti. Sice se trochu změnili a museli se přizpůsobit, aby zapadli a nepoutali pozornost, ale stále si zachovali některé libůstky, jako vášeň pro vodu a sbírání porcelánu.

První podklady napsal Marek už v roce 1972 a nazval je Hastrmani. Děj byl jednoduchý a vtipný a pojednával o Janě, dceři hastrmana, která se zamiluje do smrtelníka, který chce její rodinu připravit o bydlení. Síla lásky nakonec Janu promění v obyčejnou dívku. Ztratí sice nesmrtelnost, ale získá mnohem víc.

Nápad dál rozepisoval do filmové povídky nazvané Jen to nejlepší. Tam už rozpracoval i velmi důležitou postavu Janina otce, který se samozřejmě snaží dceru před pletkami se smrtelníkem chránit.

Z muzikálu byla nejednou moderní pohádka

Původně mělo jít o muzikálovou komedii a autor ji nabídl režisérům Bořivoji Zemanovi a Jaroslavu Balíkovi. Nakonec po ní sáhl Václav Vorlíček, který spolu s Markovem vytvořil první scénář. Od muzikálové verze se upustilo a z příběhu se stala moderní pohádka. Markov a Macourek potom pracovali na druhé a třetí verzi scénáře. Zároveň se děj dotkl téma vykořisťování (hastrmanský šéf Wasserman se moc dobře ke svým poddaným nechoval) a materialismu. A konečně čtvrtou verzi už doladil Miloš Macourek sám. Více pozornosti věnoval snaze bytového architekta vystěhovat rodinu z příliš vlhkého prostředí do moderního bytu první kategorie, což výrazným způsobem pomohlo rozvést humornou zápletku. Je jasné, že se vodníkům do suchého paneláku moc nechtělo.

Herci takovou příležitost neodmítli

Vorlíček nabídl role hvězdám, jako byl Miloš Kopecký, František Filipovský nebo Vladimír Menšík a přizval mladou, ale už velice populární dvojici Libuši Šafránkovou a Jaromíra Hanzlíka. Všichni věděli, že v takovém hereckém složení a pod vedením zkušeného Vorlíčka se není třeba bát neúspěchu.

Ve vysílání 26.12. na obrazovkách ČT.