Jan Holík z Ulice: Má tvář policajta i darebáka
Reakce k článku
Podělte se o svou reakciJeskynní člověk je jevištní člověk
Jan Holík se narodil 31. května 1979 v Plzni, kde vystudoval Sportovní a podnikatelskou střední soukromou školu. Pak ho osud zanesl jiným směrem, a to na DAMU, konkrétně k herectví na katedře činoherního divadla.
V pražském Divadle DISK si zahrál Clotadla (Život je sen), Meneláa (Orestes) aj. V Divadle U Hasičů ho můžete vídat v roli Cavemana (stejnojmenná hra jednoho herce) a ve Studiu DVA coby Pavla (Klára a Bára). Pravidelní návštěvníci Divadla Ungelt si mohli užít konverzační komedii Vejšlap, kde se zhostil úlohy Tonyho.
Komedie, drama nebo krimi – Jan Holík zvládá všechny seriály
Zatím Jan Holík nejvíce zazářil v českých seriálech. Jistě jste si ho všimli ve spoustě z nich, např. v Horákových (2007), v komediálním seriálu Tátové na tahu (2018) nebo v Panu profesorovi (2021). Nevyhýbá se ani dramatičtějším záležitostem, jako jsou Život a doba soudce A. K. (2014) nebo Ochránce (2021).
Často hraje v kriminálních seriálech: Kriminálka Anděl (2008), Vraždy v kruhu (2015), Policie Modrava (2015), Atentát (2015), Specialisté (2018) ad. Objevil se i v zajímavých zahraničních počinech, např. v historickém a dobrodružném seriálu Tři mušketýři (2014) nebo v seriálu Borgia (2014). Dále si zahrál v projektu ČT nazvaném Čapkovy kapsy (2011) a o dva roky později ve válečné historické sérii České století.
Opomenout nelze ani jeho filmovou dráhu. Účinkoval ve snímcích Václav (2007), Tři bratři (2014), Milada (2017), Tátova volha (2018), Teroristka (2019) či nejnověji Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021).
Major z Ulice s vizáží zločince
Jak se zdá, Jan Holík nezaváhá před žádným žánrem. Pravděpodobně nejvýrazněji se do srdcí diváků zapsal coby sebevědomý major Jirka Herman z rodinného seriálu Ulice. Tam podobně jako v Horákových ztvárnil policejního vyšetřovatele.
Působení v Ulici mu umožňuje více se spřátelit se samotnou kamerou. Ztratit před ní zábrany totiž není vždycky jednoduché. Sám se domnívá, že s jeho vizáží je mu tak trochu souzeno hrát právě drsné policajty, anebo přesně naopak – rošťáky na druhé straně zákona. Ve skutečném životě přitom není žádný rváč, ačkoli by v případě nouze pravděpodobně neváhal porvat se za svou ženu nebo čest.
Hudba je lék a cvičení taky
Jestli Janu Holíkovi v náročné době koronaviru něco dělá radost, pak je to jeho rodina. Na všem špatném lze nalézt něco dobrého. Pro Jana to během lockdownu byla příležitost trochu zvolnit a věnovat více času dětem. To ovšem neznamená, že by nějak zahálel. Dodržuje zdravou životosprávu a stále se pomocí cvičení udržuje v kondici.
Aby mu nezakrněl mozek v období, kdy možná trpí více psychika než samotné tělo, hodně čte, opakuje si texty a poslouchá hudbu. Objevil pro sebe tolik bluesových kapel, že má vystaráno na pěkně dlouho.
Zdroje:
Reakce k článku
Podělte se o svou reakci