Il Boemo: Na Oscary nedosáhl, ulovil však šest Českých lvů. Vojta Dyk si sošku neodnesl

Il Boemo: Na Oscary nedosáhl, ulovil však šest Českých lvů. Vojta Dyk si sošku neodnesl

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Novoroční film režiséra Petra Václava, který musel na jeho realizaci sehnat 140 milionů korun, udělá ve sváteční den radost především divákům, kteří neholdují telenovelám a rádi si připomenout trochu opomíjenou postavu Josefa Myslivečka, který se toužil stát hvězdou italského operního světa.

Dvě hodiny dvacet minut je trochu dlouhý formát filmu. Vzhledem k tomu, že ho má ve vysílání ČT, nebude divák sedět u televize pět hodin jako v případě, že by ho čekaly neustále se opakující reklamní pásma na svědění, výhodné nákupy léků, kvasinkovou infekci nebo zaručeně nejvýhodnější půjčku na trhu, jako je tomu v případě vysílání komerční televize.  

Film je především po technické stránce velice dobře zpracovaný, plný historických kostýmů a hudby. Bez nadsázky ho lze označit za velkofilm, přestože zřejmě nikdy nebude mít takový lesk jako Formanův Amadeus.

O filmovém příběhu

Mladý a velmi ctižádostivý Mysliveček se vzepřel osudu a odmítl převzít mlynářskou živnost po svém otci. Před sebou vidí jediný cíl: vybudovat si dobré jméno v italském operním divadle jako skladatel. A je jasné, že to nebude úplně snadná cesta. Při pobytu v Itálii se snaží získat si přízeň vlivných lidí, protože nejen talentem lze oslnit tak vybíravé publikum. Na své cestě za vytouženou slávou se seznamuje s aristokraty, s vlivnými ženami, s operními pěvci, a dokonce i s neapolským králem. S trpělivostí se začíná prosazovat a italské publikum jeho hudbu dobře přijímaná.

Pro režiséra Petra Václava jde o nejnáročnější film, který natočil. O Myslivečkovi nastudoval naprosto všechno, co bylo dostupné, a zabralo mu to několik let. Na pomoc si přizval i odborníky. Pro film získal i řadu pěveckých ikon, které daly filmu po hudební stránce punc kvality. K tomu určitě pomohla i italská a slovenská spolupráce.

Před složitým úkolem stál i španělský kameraman Diego Romero Suarez-Llanos, protože se hodně záběrů kvůli autenticitě točilo při svíčkách. Právě díky tomu vzniká měkké a velmi přívětivé světlo. Snímek je tak laděný do tmavších odstínů a pouze zkušení profesionálové umí i se sporým osvětlením vytvořit dobrý dojem.

Filmu bylo vytýkáno, že je celý moc vážný, bez odlehčených linek, kde by se divák i trochu pobavil, nejen poučil. Jediným světlým místem je setkání Myslivečka s mladičkým Wolfgangem Amadeem Mozartem. Právě on k Myslivečkovi vzhlíží jako ke svému guru. Mysliveček přitom vidí jeho obrovský talent a skvostnou hudební budoucnost, pokud bude mít štěstí a vytrvalost.

Právě přítomnost Mozarta diváky vybízí, aby film srovnávali s Amadeem od režiséra Miloše Formana. I přesto, že jde o dva podařené snímky plné hudby, které oslavují hudební velikány, moc srovnávat nejdou. Především proto, že vznikly v odlišné době a s jinými ambicemi. Forman neřešil tak moc dobové reálie, rád děj osvěžil konflikty, které jsou u diváků oblíbené. Václav se snažil více film přiblížit známým historickým faktům.

Film Il Boemo je tak historicky přesnější v kostýmech, scénografii i v technických detailech, které zahrnují třeba i zasedací pořádek divadelního orchestru.

Vojtěch Dyk podal v roli Myslivečka dobrý výkon. Určitě stojí za zmínku, že měsíce dřel italštinu, aby mohl komunikovat s italskými herci. Takovým detailem se například vůbec nezabýval Kotek, když natáčel seriál Marie Terezie s německy mluvícími herečkami v roli manželek panovnic.

Il Boemo má i své nedostatky. Divák nedostane vysvětlení, proč oslavovaný maestro najednou upadne v Itálii v nemilost, propadne hazardu, přijde o majetek, pije a nakonec zemře opuštěný v zapomnění. To si může divák jen domyslet.

Snažil jsem se ztělesnit Josefa jako člověka s jeho vášněmi, s jeho přesvědčením i s jeho pochybnostmi. Je to hudebník, který stojí o kariéru, protože mu umožňuje dělat to, co má rád, ale není kariérista,

uvedl Vojtěch Dyk, představitel titulní role.

Zajímavosti:

Na vzniku filmu se podíleli herci a členové filmového štábu 29 národností.

Přípravy trvaly bezmála 10 let.

Natáčelo se od července 2019 do prosince 2020.

Ve filmu bylo použito 4 tisíce svíček, především pro nasvícení operních scén.

Jedna róba pro operní divu stála 8 tisíc EUR.

Film se natáčel na 18 lokacích v Česku a Itálii a pracovali na něm 3 střihači.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku: