Horor ve skutečném světě. Příběh, který inspiroval tvůrce snímku Wolf Creek
Příběh vraha
Ústřední postavou příběhu je Ivan Milat, původem Australan narozený v roce 1944 ve státě Nový Jižní Wales. Milat vyrůstal nedaleko státního lesa Belanglo, jehož stezky a zákoutí díky tomu znal velmi dobře. Lokalita byla oblíbená především jako místo pro rekreaci v přírodě, kempování, pěší turistiku a jízdu na čtyřkolkách. Ivan Milat zde však spřádal úplně jiné, mnohem zlověstnější plány. Právě zde totiž na konci minulého století postupně lovil své oběti z řad turistů, kteří se do lesa Belanglo vydali hledat klid. Namísto toho však tyto nebohé Milatovy oběti mnohdy musely bojovat o vlastní život.
Stopař unikl hrobníkovi z lopaty
Jedním z nešťastníků, který se dostal do spárů Ivana Milata, se stal Paul Onions, když po procházce lesem v roce 1990 stopoval u místní silnice. Zastavil mu přátelský cizinec s knírkem, který mu nabídl odvoz k nedalekému obchodu. Onions nemohl tušit, že usedl do vozu k nebezpečnému vrahovi. Jakmile ale Milat začal trousit urážlivé a rasistické poznámky, zpozorněl. Ivan později zastavil u silnice a vytáhl na Paula zbraň, tomu se však nakonec podařilo uprchnout. Později vypověděl, že po něm australský lovec lidí střílel, nakonec ho ale naštěstí nedostihl. Jeho svědectví se stalo klíčovým v Milatově usvědčení z jeho zločinů.
Prvními nalezenými oběťmi byly dvě dívky z Anglie
O rok později Joanne Waltersová a Caroline Clarkeová vyrazily na společný turistický výlet, daleko od rodného Londýna. Měly v úmyslu strávit v Austrálii nějaký čas a najít si práci jako sběračky ovoce. Jejich idylka však netrvala příliš dlouho, jelikož se obě dívky staly prvními objevenými oběťmi Milatova řádění. Joanne byla celkem čtrnáctkrát bodnuta, Caroline chladnokrevně zastřelena.
Policie postupně odkrývala rozsah Milatovy brutality
V následujících dvou letech byly v lese Belanglo objeveny další ostatky. Tělo identifikované jako James Gibson bylo nazeleno s přeseknutou páteří. Za oběť australského vraha padla i jeho přítelkyně Deborah Everistová, která byla ubita k smrti. Pár byl pohřešován od roku 1989. Následně došlo k nálezu dalších tří těl turistů, tentokrát z Německa. Díky vícero důkazům se smyčka okolo Milatova krku postupně stahovala. V roce 1994 byl policí zadržen a zatčen.
V Ivanově domě se našla řada věcí patřících jeho obětem: elektronika, oděv i výbava na táboření. Hrůzu pak budilo podezření, že Milat sám nosil oblečení některých obětí, jiné pak daroval své přítelkyni jako dárek. Celkový rozsah vrahova působení není znám. Sám Milat vinu nepřiznal. V průběhu následujících let se v tomtéž lese objevovala další těla, propojit je s Ivanem se je ale již nepodařilo. Milat byl nakonec v roce 1996 odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody bez možnosti podmínečného propuštění. V nápravném zařízení v roce 2019 zemřel.
Film versus realita
Ačkoliv je snímek Wolf Creek inspirován Milatovým řáděním, na pravdě založených skutečností v něm najdeme skutečně málo. Veškerá podobnost začíná a končí u způsobu provedení vražd a volby obětí z řad turistů. Spousta scén je realitou inspirována pouze volně, mnohdy se s ní dokonce úplně rozchází. Přesto je film svým zpracováním do značné míry poutavým dílem především pro milovníky hororu a true crime příběhů. V tomto žánru je hlavně v posledních letech čím dál těžší najít kvalitně zpracovaný snímek. Wolf Creek je tak světlou výjimkou, kterou byste jednoznačně měli zařadit na seznam filmů ke zhlédnutí – pakliže se tedy nebojíte…