Hibernatus: Ve Francii nenadchl, ale svět se baví už padesát let

Po fenomenálním úspěchu s komedií Oscar (1967) tak vznikl nápad na další komedii a na světě byl Hibernatus (1969). Opět se na režisérskou židli posadil Molinaro a Louis de Funès si k sobě vzal svou oblíbenou filmovou manželku Claude Gensac.

Chemie mezi nimi fungovala naprosto dokonale. Možná to bylo i tím, jak v pozdním věku křehká blondýna Claude Gensac přiznala, že měla pro svého filmového manžela velkou slabost a že kdyby se někdy vyjádřil, ani na minutu by neváhala a byla by jen jeho. Bohužel Louis de Funès ji celý život bral pouze jako partnerku ve svých filmech a zůstal věrný své ženě Jeanne, se kterou je i pohřbený na hřbitově v Le Cellier ve Francii.

Francouzský komik se rád obklopoval ve filmech lidmi, které znal, a tak ani tentokrát nevynechal rodinného příslušníka a obsadil syna Oliviera.

O filmu

De Funès nese jako obvykle film na svých bedrech. Hraje roli průmyslníka, který se ocitá konfrontován s dědečkem své milující ženy Edmée. Ten byl nalezen v ledu. Vědci a lékaři vyslovili jednomyslně názor, že bude nutné před rozmrazeným mužem skrýt realitu, že je rok 1970 a vytvořit mu iluzi, že je ve své době, tedy v roce 1905.

To se malému cholerickému průmyslníkovi nelíbí a nejraději by nevítaného příbuzného nechal někde v sanatoriu, jenže je zde Edmée a její láska k rodinným hodnotám. A je to Edmée, kdo přinesl do manželství bohatství, takže si umí prosadit svou.

Louis de Funès rozhodně své příznivce ani tentokrát nezklamal a předvedl poctivou komediální roli v příběhu plném nedorozumění, šklebení, gestikulací a neuvěřitelných trapasů a náhod.

Přestože jde o snímek, který vznikl před padesáti lety, dokáže přinést zábavu a uvolnění. Která z nových komedií ze současnosti se bude za padesát let chlubit takovou oblibou, jakou mají komedie s hercem, který si díky své nejznámější roli vysloužil hodnost čestného četníka první třídy?

Údajně jeho poslední slova byla: „To není možné, já umřu...“

K vidění 2. a 3. srpna na ČT.