Hana Vítová byla jednou z hereček odsuzovaných za filmování během protektorátu, nakonec se živila jako překladatelka

Hana Vítová se vlastním jménem jmenovala Jana Lašková a slavné příjmení měla po otci, který byl hvězdou Národního divadla. Své umělecké jméno získala v prvním angažmá v Osvobozeném divadle. Hrála také v divadle Vlasty Buriana a ve Švandově divadle.

Z řady filmových rolí dosáhla ohlasu v melodramatickém filmu Noční motýl, kde vytvořila svou nejatraktivnější filmovou postavu. Divákům se nejvíce líbila v roce 1949 ve filmu Pytlákova schovanka, natočeném O. Novým jako parodie filmových kýčů, kde s nadhledem shodila nejednu svou dřívější filmovou roli, kterých vytvořila na šedesát.

Po válce se jí nedařilo

Po válce už doba nepřála hercům, kteří točili své filmy za protektorátu. Nabídky na role se nehrnuly a úspěch měly herečky z dělnické třídy, které byly ochotné hrát budovatelky nového světa. Její kariéra v podstatě skončila, přestože se jí podařilo vyvrátit obvinění z kolaborace. Pro elegantní herečku nebylo v budovatelských filmech místo. Vystupovala tedy na tehdy oblíbených estrádách s R. A. Dvorským, vedla pražský kabaret U Tomáše (1953–1959) a jen občas dostala filmovou příležitost.

Později pod civilním jménem Jana Rádlová (po prvním manželství s populárním operetním tenoristou J. Pospíšilem se znovu provdala za šéfredaktora časopisu Kino revue Bedřicha Rádla) žila osaměle a překládala z angličtiny, němčiny i ruštiny. Nemoci stáří léčila alkoholem.

Viděla sebevraždu své dcery

Rodinný život Hany Vítové byl plný kontrastů – na jedné straně slavná kariéra, na druhé bolestné osobní ztráty. Největší radostí i tragédií Hany Vítové byla sebevražda její dcery Bedřišky. Tato tragédie Hanu hluboce zasáhla a nikdy se s ní plně nevyrovnala.

Hodně ji ovlivnil i vztah s režisérem Martinem Fričem, který byl bohužel ženatý a nehodlal na tom něco měnit. Ani jeho záliba v alkoholu vztahu moc nepřála. Sice jí dal několik hereckých příležitostí, ale to Vítové nestačilo.

Po smrti své dcery a dalších osobních neúspěších se herečka stáhla do ústraní. Žila velmi samotářsky a stranila se veřejnosti i blízkých. Poslední roky strávila v malém bytě na pražském Žižkově.

Hana Vítová zemřela v úplném zapomenutí, zahořklá, nemocná a opuštěná 3. března 1987 v pražské nemocnici ve věku sedmdesáti tří let.