Francouzská spojka: Gene Hackman se už roky před fanoušky skrývá, ale jeho herecké umění je věčné
Také se objevila v seznamu nejlepších amerických filmů Amerického filmového institutu v roce 1998 a znovu v roce 2007. V roce 2005 byl film vybrán Kongresovou knihovnou k uchování v Národním filmovém registru Spojených států jako kulturně, historicky nebo esteticky významný snímek.
O filmu
Snímek navíc dokázal upoutat nejširší spektrum diváků a zařadil se mezi nejnavštěvovanější snímky roku. Příběh snímku je přitom poměrně prostý, vychází ovšem ze skutečných zážitků policejních protidrogových vyšetřovatelů. Newyorští detektivové Jimmy „Pepek“ Doyle (Gene Hackman) a Buddy Russo (Roy Scheider) se pohybují v terénu drsných brooklynských ulic a snaží se rozkrýt gang drogových překupníků. Ve špíně velkoměsta se brodí každý den. Během rutinního vyšetřování pochybných drogových kšeftů se dostanou na stopu velké dodávky heroinu, kterou chystá jeden z největších francouzských překupníků drog v podobě elegantního zločince Alaina Charniera (Fernando Rey).
V tom okamžiku začíná zběsilé policejní pronásledování a neúprosná snaha o dopadení mezinárodního drogového gangu...
Film Francouzská spojka vyniká především svým realistickým pojetím. Natáčení probíhalo v autentickém prostředí špinavých newyorských ulic snímaných ruční kamerou a kontaktním zvukem. Snímek je proslulý několika akčními pasážemi, mezi ty nejslavnější určitě patří scéna policejního zátahu, během něhož dojde k automobilové honičce s nadzemní dráhou metra a závěrečná přestřelka s nepředvídatelným vyústěním.
Napínavou atmosféru navíc umocňují precizní herecké výkony, které přesně vystihují charakter postav. Svou životní roli zde ztvárnil Gene Hackman, který byl za roli neústupného policisty oceněn Oscarem za nejlepší herecký výkon v hlavní roli.
S hereckým obsazením to režisér neměl snadné
Ačkoli se herecké obsazení nakonec ukázalo jako jedna z nejsilnějších stránek filmu, Friedkin měl od začátku problémy s výběrem obsazení. Byl silně proti výběru Gena Hackmana pro hlavní roli a ve skutečnosti nejprve uvažoval o Paulu Newmanovi. Ten měl ale tak velké nároky na honorář, že z výběru vypadl. Potom se uvažovalo o Jackie Gleasonovi, Peteru Boylovi a newyorském sloupkaři Jimmym Breslinovi, který nikdy předtím nehrál. Nicméně v té době byl Gleason studiem považován za herce, který nedokáže přilákat lidi do kin. Boyle odmítl roli poté, co nesouhlasil s násilným tématem filmu, a Breslin odmítl usednout za volant auta, což bylo od postavy vyžadováno pro celistvou scénu automobilové honičky. V úvahu přicházel i Steve McQueen, ale ten nechtěl po Bullittovi natočit další policejní film a stejně jako u Newmana by jeho honorář přesáhl rozpočet filmu. Pro roli byl zvažován i drsňák Charles Bronson, který nabídku odmítl. Gene Hackman roli tedy dostal proto, že o ni nikdo jiný za takové peníze nestál.
Automobilová honička
Ve filmu je jedna z největších sekvencí automobilových honiček v historii filmu. Honička spočívá v tom, že se Hackman zmocní civilního auta (Pontiac LeMans z roku 1971) a poté zběsile pronásleduje vyvýšený vlak metra, na kterém se nájemný vrah snaží uniknout. Akční scéna se natáčela v Brooklynu.
Srovnání se skutečnými událostmi
Děj se soustředí na pašování drog v 60. a na počátku 70. let, kdy většina heroinu ilegálně dovezeného na východní pobřeží přicházela do Spojených států přes Francii. Dne 26. dubna 1968 bylo zadrženo rekordních 111,6 kg heroinu, který byl ukryt v Citroënu DS a propašován do New Yorku na zaoceánském parníku SS France. Celkové množství propašované během mnoha transatlantických plaveb na této trase bylo podle zatčeného pašeráka Jacquese Bousqueta 728,5 kg.
Kromě dvou protagonistů mělo několik vedlejších postav také své protějšky ve skutečném životě.
Ve vysílání 16.8. na ČT2 večer.