Filmové putování po krásách české vlasti: Telč je filmovou hvězdou, natáčelo se zde už před Pyšnou princeznou

Filmové putování po krásách české vlasti: Telč je filmovou hvězdou, natáčelo se zde už před Pyšnou princeznou
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Filmaři mají ohledně lokalit pro své filmy většinou jasno. Pokud chtějí efektní honičku v autech, není lepší místo než San Francisko. Když jde o tajuplná místa, jede se do Skotska. I Česká republika má mnoho míst, která využívají filmaři. Kromě Prahy často volí zámky a městečka, která je obklopují.

V Telči už se natáčelo v první polovině minulého století. Přestože ve spojitosti s natáčením v Telči vytane na mysli především pohádka Pyšná princezna, filmaři se sem vydali natáčet už v roce 1939. Na film se Zitou Kabátovou už se trochu zapomnělo, když ale Česká televize hledala materiál, aby připomenula hereččino jubileum, vynořil se film Srdce z celofánu a odborníci se shodli, že i tento film se natáčel v Telči.

Pyšnou princeznu však z trůnu nikdo nesesadí, neboť právě tato pohádka do Telče přilákala nejen davy turistů, ale i další filmaře. Uvádí se, že na Pyšnou princeznu si do kina vyšlo přes 8 milionů diváků.

Telč si zahrála sídlo krále Miroslava. Díky dobovým fotografiím z natáčení i samotnému filmu teď mají odborníci dokumentaci o tom, jak se zámek časem měnil. Změnily se například arkády na hlavním nádvoří.

Místní zámecká zahrada v Telči se v pohádce proměnila v Miroslavovu zahradu, kde opečovával své ovocné stromky. Toto místo dnes poznáte díky reliéfu s Neptunem na zdi zámku, který byl ve filmu vidět. Ovšem slavná scéna s kašnou a zavazováním střevíčku se v Telči netočila. Pro tu si filmaři vybrali zámecký park na Hluboké.

V létě 1954 se v Telči natáčel film Hudba s Marsu. Pamětníci ještě roky se smíchem předávali dál příhodu, kdy se Josef Bek a Alena Vránová během natáčení museli nedobrovolně vykoupat při převržení loďky ve Štěpnickém rybníku, ležícím za severní řadou domů na náměstí. V té době do rybníka ústily kanály z celého náměstí a nikoho z místních by ani nenapadlo do rybníka namočit jen třeba prst.

Na léto 1962 ještě dlouho místní vzpomínali. Opět přijeli filmaři a točil se snímek Až přijde kocour. Filmaři hledali kompars a ve filmu si za štědrý honorář zahrála polovina města. Film dokonce následující rok získal na FF v Cannes zvláštní cenu poroty.

Režisér Vojtěch Jasný si tenkrát pronajal byt na náměstí naproti radnici a celé hemžení na náměstí měl jako na dlani. Lidé tenkrát potkávali Jana Wericha, Jiřího Sováka, Vlastimila Brodského, Vladimíra Menšíka nebo Jiřinu Bohdalovou. Ve své první roli se v Telči představila Emília Vašáryová.

A následovaly další filmy, z těch nejznámějších Svatby pana Voka a Jak se budí princezny. Určitě nelze zapomenout na Zdeňka Trošku a dvě pohádky Z pekla štěstí.

Britská BBC využila Telč v seriálu z období Francouzské revoluce Červený bedrník. V něm jednu z hlavních rolí ztvárnil britský herec Martin Shaw (Doyl ze seriálu Profesionálové). Telčská radnice si zahrála v kanadsko-slovenském seriálu Otcové a synové, kde představovala dům Rembrandta.

Podle místních spočívá kouzlo jejich městečka v tom, že si drží renesanční styl, a tak filmařům většinou stačí, že se sundají antény ze střech a není třeba drahých úprav. A místní mají filmaře rádi, protože po stopách filmařů se vydávají už pravidelně tisíce návštěvníků. Zámek si díky penězům z natáčení mohl dovolit řadu oprav, na které by jinak jen stěží byly peníze.

Všichni v Telči jsou pyšní na „svou“ princeznu Krasomilu, kterou láska k dobrému králi Miroslavovi odnaučila pýše.

Zdroje článku: