Filmové putování po krásách české vlasti: Policie Modrava, Anděl Páně, Zdivočelá země nebo Černí baroni

Filmové putování po krásách české vlasti: Policie Modrava, Anděl Páně, Zdivočelá země nebo Černí baroni

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Všechny tyto projekty spojují lokality Plzeňského kraje, kam zavítaly filmové štáby s kamerami, aby do svých příběhů zakomponovaly zajímavá místa tohoto koutu naší země. A filmových příběhů, kde se objevují lokality Plzeňského kraje je mnohem víc. Možná i poslouží jako inspirace pro víkendový výlet.

Policie Modrava

Oblíbený seriál Jaroslava Soukupa patří už ke stálicím ve vysílání TV Nova a herce z Kašperek, kteří si získali velkou popularitu, není třeba zdlouhavě představovat. Soňa Norisová, Filip Tomsa, Jaroslav Satoranský, Matěj Dadák, Jana Boušková a řada dalších herců se vždy rádi na Šumavu na natáčení vraceli.

Filmová turistika je hlavně v letních měsících hodně populární a seriál své lokality nijak neskrývá. Zkušená kriminalistka Jana Vinická se rozhodla z velkého města přesídlit z osobních důvodů na Šumavu. Jako velitelka místní policejní stanice sídlí v místě zvaném Kašperské hory, kde se nachází nejen seriálová, ale i skutečná policejní služebna.

V seriálu se během let ocitla celá řada míst, která jsou často nejen vidět, ale jsou i v souvislostí se zločinem a vyšetřováním uvedena. Diváci tak znají Klatovy, Sušici, Hartmanice, Železnou Rudu, Srní, Kvildu, Modravu, Prášily, Filipovu Huť, Nezamyslice a řadu dalších lokalit.

Za roky se v seriálu vystřídalo na 250 herců a celá řada ochotníků z okolních regionálních spolků.

Anděl Páně

Už téměř před dvaceti lety zavítal do okolí Kašperských hor a dalších nádherných míst i režisér Jiří Strach, když natáčel jednu z nejoblíbenějších pohádek od dob Tří oříšků pro Popelku. Pohádka, která stvořila anděla Petronela a čerta Uriáše, se na obrazovkách pravidelně objevuje každý rok v čase vánočním a těší už druhou generaci diváků.

Ivan Trojan, Jiří Dvořák, Zuzana Kajnarová, David Švehlík a další známí herci se pohybovali například kolem hradu Kašper, který je nedaleko městečka Kašperské hory.

Fotogalerie

Hrad Kašperk byl postaven za doby Karla IV. a jde o nejvýše položený královský hrad v Česku. Každý rok přiláká více než padesát tisíc návštěvníků, z nichž mnozí kráčí právě ve stopách filmových příběhů. Jiří Strach natáčel i u Černého jezera na Šumavě, které nechali Petronel s Uriášem zamrznout. Dorotka a hrabě Maxmilián měli svatbu v kostele svatého Mořice v Anníně.

Zdivočelá země

Trochu severněji se vydal v letech 1997 až 2012 natáčet režisér Hynek Bočan dojemný příběh o osudu anglického letce Antonína Maděry, který se vrátil do poválečného pohraničí do obce Svatý Štěpán.

Jako seriálová obec Svatý Štěpán posloužila obec Úterý (německy Neumarkt), která se nachází v údolí Úterského potoka v nejzápadnější části okresu Plzeň-sever asi 39 km od Plzně.

Vesnice Úterý má za sebou stejně pohnutý osud jako Antonín Maděra. Po celé období 2. světové války se poklidné vesnické soužití Čechů a Němců proměnilo v peklo. Po válce byli němečtí obyvatelé násilně vysídleni a řada domů zůstala prázdná, a to i přes snahu příhraniční lokality osídlit Čechy. Teprve v sedmdesátých letech, kdy se v Československu zvedla vlna chalupaření, se do oblasti začal vracet život. V roce 2007 byl obci vrácen status města.

Úterý, tedy seriálový Svatý Štěpán, figuruje ve třech prvních řadách seriálu a záběry z obce jsou téměř ve všech dvaatřiceti epizodách seriálu. Na začátku čtvrté řady seriálový Antonín Maděra (Martin Dejdar) i s rodinou a spolupracovníky musel vesnici opustit.

Černí baroni

Ikonický film Zdenka Sirového zavedl filmový štáb do městečka Nepomuk a na zámek Zelená Hora, kde se zabydleli herci Ondřej Vetchý, Pavel Landovský, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil a další.

Populární snímek Černi baroni vznikl podle knihy Miloslava Švandrlíka a zrcadlí osud pomocného režiséra Romana Kefalína, který musel kvůli problémům z minulosti narukovat za trest k „černým baronům“, kam se odkládali muži, kterým armáda nedala důvěru být v běžné armádě. Tito vojáci nemohli sloužit vlasti se zbraní v ruce, ale dostali lopaty a krumpáče a museli si měsíce odsloužit tvrdou prací. Za tu však dostávali peníze, takže na tom po ukončení vojny byli lépe než běžní vojáci.

Zámek Zelená Hora - vstupní brána zámku s baštou
Zámek Zelená Hora, vstupní brána zámku s baštou | Zdroj: Helena Dvořáková / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 .

Zámek Zelená hora byl původně kostelem, poté se z něj přestavbou stal hrad v majetku Šternberků, kteří ho přestavili na barokní zámek s poutním kostelem.

Po roce 1948 bylo sídlo v majetku armády a devastace byla nevyhnutelná. Dnes je sice zámecký areál na kopci nad Nepomukem dominantou kraje, ale z velkolepého plánu přestavby na luxusní hotel zahraničním investorem sešlo a celý rozlehlý areál se vrátil městu. Stále čeká na svou záchranu.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroj článku:
  • Autorský text