Filmové putování po krásách české vlasti: Policie Modrava, Anděl Páně, Zdivočelá země nebo Černí baroni

Filmové putování po krásách české vlasti: Policie Modrava, Anděl Páně, Zdivočelá země nebo Černí baroni

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Všechny tyto projekty spojují lokality Plzeňského kraje, kam zavítaly filmové štáby s kamerami, aby do svých příběhů zakomponovaly zajímavá místa tohoto koutu naší země. A filmových příběhů, kde se objevují lokality Plzeňského kraje je mnohem víc. Možná i poslouží jako inspirace pro víkendový výlet.
Obsah článku
  1. Policie Modrava
  2. Anděl Páně
  3. Zdivočelá země
  4. Černí baroni

Policie Modrava

Oblíbený seriál Jaroslava Soukupa patří už ke stálicím ve vysílání TV Nova a herce z Kašperek, kteří si získali velkou popularitu, není třeba zdlouhavě představovat. Soňa Norisová, Filip Tomsa, Jaroslav Satoranský, Matěj Dadák, Jana Boušková a řada dalších herců se vždy rádi na Šumavu na natáčení vraceli.

Filmová turistika je hlavně v letních měsících hodně populární a seriál své lokality nijak neskrývá. Zkušená kriminalistka Jana Vinická se rozhodla z velkého města přesídlit z osobních důvodů na Šumavu. Jako velitelka místní policejní stanice sídlí v místě zvaném Kašperské hory, kde se nachází nejen seriálová, ale i skutečná policejní služebna.

V seriálu se během let ocitla celá řada míst, která jsou často nejen vidět, ale jsou i v souvislostí se zločinem a vyšetřováním uvedena. Diváci tak znají Klatovy, Sušici, Hartmanice, Železnou Rudu, Srní, Kvildu, Modravu, Prášily, Filipovu Huť, Nezamyslice a řadu dalších lokalit.

Za roky se v seriálu vystřídalo na 250 herců a celá řada ochotníků z okolních regionálních spolků.

Anděl Páně

Už téměř před dvaceti lety zavítal do okolí Kašperských hor a dalších nádherných míst i režisér Jiří Strach, když natáčel jednu z nejoblíbenějších pohádek od dob Tří oříšků pro Popelku. Pohádka, která stvořila anděla Petronela a čerta Uriáše, se na obrazovkách pravidelně objevuje každý rok v čase vánočním a těší už druhou generaci diváků.

Ivan Trojan, Jiří Dvořák, Zuzana Kajnarová, David Švehlík a další známí herci se pohybovali například kolem hradu Kašper, který je nedaleko městečka Kašperské hory.

Fotogalerie

Hrad Kašperk byl postaven za doby Karla IV. a jde o nejvýše položený královský hrad v Česku. Každý rok přiláká více než padesát tisíc návštěvníků, z nichž mnozí kráčí právě ve stopách filmových příběhů. Jiří Strach natáčel i u Černého jezera na Šumavě, které nechali Petronel s Uriášem zamrznout. Dorotka a hrabě Maxmilián měli svatbu v kostele svatého Mořice v Anníně.

Zdivočelá země

Trochu severněji se vydal v letech 1997 až 2012 natáčet režisér Hynek Bočan dojemný příběh o osudu anglického letce Antonína Maděry, který se vrátil do poválečného pohraničí do obce Svatý Štěpán.

Jako seriálová obec Svatý Štěpán posloužila obec Úterý (německy Neumarkt), která se nachází v údolí Úterského potoka v nejzápadnější části okresu Plzeň-sever asi 39 km od Plzně.

Vesnice Úterý má za sebou stejně pohnutý osud jako Antonín Maděra. Po celé období 2. světové války se poklidné vesnické soužití Čechů a Němců proměnilo v peklo. Po válce byli němečtí obyvatelé násilně vysídleni a řada domů zůstala prázdná, a to i přes snahu příhraniční lokality osídlit Čechy. Teprve v sedmdesátých letech, kdy se v Československu zvedla vlna chalupaření, se do oblasti začal vracet život. V roce 2007 byl obci vrácen status města.

Úterý, tedy seriálový Svatý Štěpán, figuruje ve třech prvních řadách seriálu a záběry z obce jsou téměř ve všech dvaatřiceti epizodách seriálu. Na začátku čtvrté řady seriálový Antonín Maděra (Martin Dejdar) i s rodinou a spolupracovníky musel vesnici opustit.

Černí baroni

Ikonický film Zdenka Sirového zavedl filmový štáb do městečka Nepomuk a na zámek Zelená Hora, kde se zabydleli herci Ondřej Vetchý, Pavel Landovský, Jiří Schmitzer, Miroslav Donutil a další.

Populární snímek Černi baroni vznikl podle knihy Miloslava Švandrlíka a zrcadlí osud pomocného režiséra Romana Kefalína, který musel kvůli problémům z minulosti narukovat za trest k „černým baronům“, kam se odkládali muži, kterým armáda nedala důvěru být v běžné armádě. Tito vojáci nemohli sloužit vlasti se zbraní v ruce, ale dostali lopaty a krumpáče a museli si měsíce odsloužit tvrdou prací. Za tu však dostávali peníze, takže na tom po ukončení vojny byli lépe než běžní vojáci.

Zámek Zelená Hora - vstupní brána zámku s baštou
Zámek Zelená Hora, vstupní brána zámku s baštou | Zdroj: Helena Dvořáková / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 .

Zámek Zelená hora byl původně kostelem, poté se z něj přestavbou stal hrad v majetku Šternberků, kteří ho přestavili na barokní zámek s poutním kostelem.

Po roce 1948 bylo sídlo v majetku armády a devastace byla nevyhnutelná. Dnes je sice zámecký areál na kopci nad Nepomukem dominantou kraje, ale z velkolepého plánu přestavby na luxusní hotel zahraničním investorem sešlo a celý rozlehlý areál se vrátil městu. Stále čeká na svou záchranu.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroj článku:
  • Autorský text