Filmové putování po krásách české vlasti: Ke Křivoklátu je cesta dlouhá, jak se zpívá, ale to filmaře neodradilo

Filmové putování po krásách české vlasti: Ke Křivoklátu je cesta dlouhá, jak se zpívá, ale to filmaře neodradilo
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Křivoklát se stal oblíbeným hradem jak pro české, tak i zahraniční filmaře. První záznamy o návštěvě filmařů sahají až do roku 1956, kdy zde režisér Václav Krška točil dnes už zapomenutý film Dalibor, což byla adaptace známé opery Bedřicha Smetany. A od té doby je Křivoklát velkým lákadlem.

Tato středověká památka se nachází na území stejnojmenného městysu Křivoklát, který leží nedaleko obce Rakovník ve Středočeském kraji. Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů a zůstal v majetku státu.

Jeho počátky sahají až do 12. století a za tu dobu byly jeho zdi svědky mnoha zásadních událostí v našich dějinách. Za panování Přemysla Otakara II. vznikla rozsáhlá stavba, a dokonce zde v dětství i v dospělosti opakovaně pobýval Karel IV. Hrad byl výrazně přestavěn Václavem IV.  A na zvelebení se podílel i Vladislav Jagelonský.

Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. V době husitských válek zde byly uloženy korunovační klenoty. Stal se také obávaným vězením a jeho lesk pomalu zanikal. Teprve Fürstenberkové v 19. století hrad opravili. V roce 1929 získal sídlo Max Egon II., a ten hrad i panství prodal Československé republice.

Filmaře láká hradní kaple, sály s uměleckými předměty i knihovna, která má 52 tisíc svazků. Je zde také proslulé vězení s mučírnou a důmyslnými mučícími nástroji a velice impozantní věž s loveckými sbírkami. Jeho velkou předností je také dostupnost z hlavního města. Možná i proto se objevil asi ve třiceti filmech, ale v některých se jen mihnul a pouze oko znalce ho dokáže identifikovat. Ve filmu se objevují i hradby a kamenná brána.

Padl do oka i zahraničním produkcím. V jeho zdech se natáčely scény například z filmu Wanted, posloužil i v koprodukčním snímku Bathory jako transylvánské sídlo strýce Zikmunda Báthoryho nebo v Kletbě bratří Grimmů, kde se vdávala zlá královna. Objevil se i v Červeném bedrníkovi.  

Po Krškovi se na Křivoklát vydal v roce 1963 i režisér Oldřich Daněk, aby zde natočil záběry pro film Spanilá jízda, který si můžete připomenout na Voyo, pokud jste milovníky historických filmů. Film, který je zasazený do roku 1427, připomíná křižácké výpravy proti českým husitům. Ve filmu je v roli mladého zemana Ondřeje Keřského pohledný Petr Kostka, kterému fanatický Eschweiler z Hohenbachu (J. Vala) unesl nevěstu přímo ze svatby. Husity vede Prokop Holý v podání Martina Růžka.

Za šest let se na hradě točila oblíbená komedie Slasti Otce vlasti s Jaromírem Hanzlíkem a Danielou Kolářovou. Film si pravidelně připomínáme během svátků.

Po pohádce Mrtvý princ se na Křivoklátě zastavila i Saxana z oblíbeného příběhu Dívka na koštěti a s pohádkami jako by se roztrhl pytel. Natáčely se zde ty nejoblíbenější československé pohádky, například Jak se budí princezny, Honza málem králem, Třetí princ, Sůl nad zlato, Tři veteráni a zabloudili sem i tvůrci oblíbeného příběhu Anděl páně.

Překvapivě zde zanechali stopu i filmaři s natáčením Noci na Karlštejně, i když tam je hvězdou jiné historické sídlo.

Křivoklát je uváděný také u komedie Ohnivé ženy nebo Jak ukrást Dagmaru. A tím ani zdaleka není výčet filmů kompletní.