Film Bratři: Příběh Josefa a Ctirada Mašínových, který i po letech rozděluje lidi na dva tábory

Film Bratři: Příběh Josefa a Ctirada Mašínových, který i po letech rozděluje lidi na dva tábory

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
V průběhu podzimu 2023 se na film do kina vypravilo pouhých 120 tisíc diváků. Na film s velice štědrým rozpočtem a s dotací v hodnotě 15 000 000 korun z fondu kinematografie to není moc povzbudivé. Nabízí se otázka, zda je to konkrétně kvůli kontroverznímu příběhu, nebo obecně toto období už lidi nezajímá.
Obsah článku
  1. Hrdinové, nebo vrazi?
  2. Bratři a příběh, který zaznamenala historie

Přesto si Česká televize tento film vybrala na první večer v roce 2025. A tak diváci, kteří nechodí do kina a nemají Netflix, mohou film zhlédnout v běžném vysílání, pokud usoudí, že jde o téma, které je vhodné pro tento sváteční den.

Hrdinové, nebo vrazi?

Film vypráví jeden z nejkontroverznějších skutečných příběhů o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce.

Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě (Tatiana Vilhelmová) a sestře (Karolína Lea Nováková). Zakládají odbojovou skupinu, která má na svědomí řadu násilných činů, jejichž vyšetřováním je pověřen kapitán Státní bezpečnosti Koller. Mašínové se stávají nejhledanějšími muži v zemi. Pokusí se o útěk do Západního Berlína, kde plánují vstoupit do americké armády s cílem osvobodit Československo.

Pátrání po pětici členů odbojové skupiny pokračuje ve Východním Německu, kde začíná jeden z největších honů na lidi v novodobé historii. Jen málokteré téma české historie vzbuzuje tolik emocí jako příběh snímku Bratři.

Bratři a příběh, který zaznamenala historie

Začalo to příběhem generála Josefa Mašína. Narodil se v Lošanech a už během první světové války se stal příslušníkem československých legií v Rusku. Do vlasti se vrátil až po skončení války a už od roku 1920 byl důstojníkem československé armády. Postupoval po kariérním žebříčku a v roce 1929 se Josef Mašín oženil se Zdenou Novákovou, se kterou měl postupně 3 děti. Ctirada, narozeného v roce 1930, kterému se říkalo Radek, Josefa, narozeného v roce 1932, a nejmladší Zdenu, narozenou v roce 1933, která byla od narození tělesně postižená. Pokud nebyla zrovna v nemocnici a nečekala na další z mnoha operací, byla vždy pod ochranou bratrů.

Osud celé rodiny změnila nacistická okupace a vznik Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939. Josef Mašín patřil mezi těch několik málo důstojníků a vojáků, kteří chtěli svoji vlast bránit za každou cenu. V osudný den okupace chtěl alespoň výbušninami zničit zásoby v kasárnách, ale byl českými důstojníky zpacifikován a vykázán z kasáren. Okamžitě začal organizovat odboj proti nacistům.

Josef Mašín byl dopaden v květnu 1941 a popraven byl 30. června 1942 na Kobyliské střelnici.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se osud rodiny opět radikálně změnil. Na generála Josefa Mašína se mělo zapomenout a jeho synové se rozhodli proti nastupujícímu rudému zlu bojovat tak, jako bojoval jejich otec proti nacistům.

Okolo bratří vznikla protikomunistická odbojová skupina, někteří její členové se později účastnili slavného útěku do Berlína, ale zatím se snažili shromažďovat zbraně a munici a připravovat se na boj se zlem.

Během svojí odbojové činnosti na území Československa zlikvidovala skupina 2 příslušníky Sboru národní bezpečnosti a 1 ozbrojeného pokladníka, člena KSČ. Bratřím a dalším členům skupiny se dodnes předhazuje, že jsou vrazi.

Nejznámějším činem odbojové skupiny bratří Mašínů je zcela jistě jejich dobrodružná cesta do Berlína. Chtěli se jen přesunout jinam, odkud proti československému komunismu budou moci bojovat efektivněji než doma, kde byla síť udavačů a konfidentů čím dál hustší. Cesta se odehrála na podzim 1953. Bratři se totiž chtěli vrátit domů v amerických uniformách a osvobodit svoji vlast.

Cesta z Krušných hor do západního sektoru Berlína vedla prakticky celou dobu rovinatou krajinou s minimem úkrytů, přesto se ji podařilo 3 z 5 odbojářů absolvovat celou, byť Milan Paumer se dostal do cíle se zraněním břicha. Když byla jejich přítomnost na území Německa prozrazena, začalo je pronásledovat přes 20 000 německých policistů a ruských vojáků. Přesto 3 z nich prošli. Zbyněk Janata a Václav Švéda byli dopadeni a později v Praze odsouzeni k trestu smrti a popraveni. Během cesty skupina zlikvidovala 4 východoněmecké policisty, další 3 byli zabiti chaotickou střelbou z vlastních řad. Celá cesta netrvala ani měsíc, začala 4. října a skončila, tedy pro ty, kteří prošli, 31. října v americkém sektoru Berlína.

Příběh bratrů a jejich odbojové skupiny je dodnes označován jako něco, co rozděluje společnost. Jedni je chápou jako bojovníky proti zlu, druzí jako obyčejné vrahy, kteří si prostříleli cestu ze země.

Ale to je na každém, jak jejich činy pochopí.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zdroje článku:
  • Press kit CinemArt a Jiří Padevět,
  • Autorský text