Celebrity pod lupou: Bud Spencer a Terence Hill u zrodu westernu s komediálními prvky, větším podílem dialogů a omezeným násilím

Celebrity pod lupou: Bud Spencer a Terence Hill u zrodu westernu s komediálními prvky, větším podílem dialogů a omezeným násilím
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Nový western si získal označení „Spaghetti western“. Jedly se tam sice fazole, ale většina těchto filmů byla produkovaná v Itálii, takže název se nabízel. Když se chystal film v roce 1970 Lo chimavano Trinita, Spencer i Hill byli už dostatečně známí a populární, ale ještě zdaleka je nebrali jako ikonickou dvojici.

Enzo Barboni, renomovaný kameraman mnoha významných filmů, měl správnou intuici vytvořit nový typ „italského westernu“ s větším množstvím humoru a gagů a bez mrtvol v každém druhém záběru. Film chtěl i sám režírovat.

Bohužel nikdo se jeho nápadem na takový film (Pravá a levá ruka ďábla) nechtěl zabývat. Od producentů slyšel jen:

Takový koncept nefunguje. Je tam příliš mnoho dialogů a málo akce. Publikum chce vidět střelbu a smrt.

Barboni ale věřil, že jeho nápad je dobrý, a hledal dál. Teprve když ukázal scénář Italovi Zingarellimu, ten byl novým nápadem nadšený a rozhodl se film produkovat. Dvě hlavní postavy byly nabídnuty právě Hillovi (Trinity) a Spencerovi (Bambino).

Bylo to poprvé, kdy tato dvojice herců spolupracovala na vylepšení scénáře a přicházela s novými nápady. Podle Buda Spencera se při natáčení všichni královsky bavili. Jejich „západem" se stalo fantastické údolí mezi horami ve středu Itálie. Přestože rozpočet filmu nebyl velký, všichni se snažili odvést tu nejlepší práci.

Nestává se tak často, aby se sešla na natáčení ideální parta, ale tady to fungovalo. Když zhasly kamery, přišel čas na fotbal a dobré jídlo.

Nedílnou součástí štábu byl i tým kaskadérů vedených Giorgiem Ubaldim, bez kterého by některé scény vznikaly jen obtížně.

Film šel do kin ještě v roce 1970 a zaznamenal obrovský národní i mezinárodní úspěch. Stal se celosvětově nejvýdělečnějším italským filmem a překonal rekord filmu La dolce vita, který deset let předtím natočil Giuseppe Amato, tchán Buda Spencera. V Itálii bylo nadšení tak velké, že si někteří diváci vyšli do kina na film i sedmkrát.

Kromě mimořádného úspěchu se také pomalu začal formovat úžasný tým herců, kaskadérů a členů štábu, kteří se v budoucnu při natáčení potkali ještě mnohokrát.

V letech 1971 až 1974 dvojice herců natočila společně dalších pět filmů, z nichž nejznámější bylo volné pokračování …continuavano a chiamarlo Trinita (Malý unavený Joe). Tímto filmem se definitivně herci vyprofilovali jako úspěšná dvojice.

A kariéry snů mohly začít

Následoval návrat k režisérovi Colizzimu a natáčení v Kolumbii. Oba herci role ve filmu Piu forte ragazzi (Dva machři mezi nebem a peklem) přijali spíše z vděčnosti za směšně malý honorář. Hráli dva piloty a Bud Spencer v sobě objevil vášeň pro létání.

Malá pauza od společné práce

Zatímco Hill se objevil po boku Henryho Fondy ve filmu Il mio nome e Nessuno (Mé jméno je Nikdo) a zkusil i pozlátko v Hollywoodu, Spencer natočil první film jako komisař Rizzo ve filmu Piedone lo sbirro (Policajt drábem), se kterým se vrátil do rodné Neapole.

A znovu spolu

V roce 1977 už opět společně oblékli policejní uniformy a natočili první film v Miami I due superpiedy quazsi piatti (Dva výtečníci). A opět s bombastickým úspěchem. A tak to šlo až do roku 1985, kdy téměř každý rok poslali do světa další film.

Bud Spencer s manželkou Marií a Terence Hill s Lori se pravidelně scházeli a jejich přátelství nic nezkazilo.

Jak Bud Spencer uvedl:

Mohu jen říct, že pro mě bylo požehnáním setkat se a být přítelem Terence Hilla!