Chalupáři: Točit se mělo v podkrkonošské vesnici s Marvanem, nakonec nouzové řešení dopadlo skvěle

Chalupáři: Točit se mělo v podkrkonošské vesnici s Marvanem, nakonec nouzové řešení dopadlo skvěle
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Spoluautor scénáře Václav Borovička měl chalupu v Markoušovicích a když pracoval na scénáři, viděl své seriálové postavy žít právě v takové malebné podhorské vesnici. Jak se však ukázalo, oblíbení herci byli hodně vytížení a role by nemohli přijmout kvůli dlouhé době, kterou by strávili na cestách.

Hledalo se tedy místo u Prahy a vesnice Višňová byla pro dobrý dojezd jasným favoritem. Navíc ve vesnici s pár stovkami obyvatel nebyla žádná super moderní výstavba a starých chalup bylo dost. Ve vesnici kromě hluku zemědělských strojů a štěkání psů byl klid, což se jevilo jako ideální.

Snaha filmařů ušetřit Višňovou nájezdu zvědavců nevyšla a i když vesnici přejmenovali na Třešňovou, oblíbenost hereckého obsazení už přitahovala zvědavce během natáčení a když se seriál objevil v televizi, do Višňové proudily davy natěšených diváků, kteří chtěli vidět chaloupku bručouna Humla nebo rybník s jedním kaprem. Nakonec ve vesnici vznikla dokonce turistická stezka, aby bloudící návštěvníci neobtěžovali donekonečna místní usedlíky. Některé lokace byly mimo Višňovou a pátrající diváci tak často hledali třeba drůbežárnu marně, protože byla v jiné vesnici.

Jaroslav Marvan měl za sebou povedenou roli Gustava Anděla a právě takové vlastnosti měla podle scenáristů postava revizora na penzi. Jenže zdravotní problémy Jaroslava Marvana trochu režisérovi Františkovi Filipovi narušily plány. Evžen Huml měl jako jedna z hlavních postav nejvíce natáčecích dnů a Marvan už si na tak náročné natáčení netroufl.

Traduje se, že dalším adeptem byl Jan Pivec, ale ani ten roli ze zdravotních důvodů nevzal. Možná to s Pivcem nebylo myšleno až tak vážně, alespoň František Filip si na to nevzpomněl. Ten měl po Marvanovi hned v hledáčku Jiřího Sováka a jako jeho protiklad do role pohodového vesničana viděl Josefa Kemra i přesto, že mu bylo jasné, že nebude jednoduché bonvivána Sováka přesvědčit k trávení léta s pobožným Kemrem.

Všechny nakonec překvapilo, že si Sovák po čase pochvaloval, jak se mu dobře s Pepíčkem Kemrem natáčelo. Sovák se sice dokázal dobře sladit s hereckými partnery, ale jen málokdy si jejich společnost pochvaloval, jako v tomto případě. Jenže na Josefa Kemra se ani nikdo zlobit nemohl, protože stejně jako jeho postava Bohouše Císaře, byl to člověk s duší čistou a nekonfliktní.

Manželka Jiřího Sováka k postavě Evžena Humla dodala, že její manžel vlastně nic nehrál. Jak stárl, podobal se této postavě stále víc a víc. Úsměvné byly i některé reakce diváků. Tenkrát měli lidé nějak více času a tak klidně sedli k dopisnímu papíru a psali do televize. Přes množství pochvalných dopisů, které diváci do televize psali, se našli také kritici, kteří upozorňovali na to, že předseda jezdí na motorce bez brýlí a dává tak špatný příklad motoristům. Kritiku schytal i lidumil Bohouš Císař, který za mopedem tahal vozík s basou piva. To bylo přece proti dopravním předpisů.

Kdyby tento divák tušil, kolik dopravních přestupků spáchal Josef Kemr v reálném životě, nějaký vozík by ho nerozčílil. Řidič Kemr, který po Praze jezdil svým milovaným trabantem, byl postrachem řidičů. Dopravní předpisy jako by pro něj neexistovaly. Měl však výhodu známé tváře a tak mu přestupky procházely.

Stejně jako seriál a jeho postavy, lidem se vryla do paměti i úvodní píseň, kterou složil Luboš Fišer a textař Zdeněk Borovec. Na nějaký čas se sice diváci museli obejít bez zpěvu Waldemara Matušky kvůli emigraci, ale dnes už nám zase chytlavá píseň nabízí orchestrion a jeho výhody.

Zdroje článku:
  • Legendární seriál Chalupáři, Miroslav Graclík a Václav Nekvapil, Dobrovský s. r. o. 2015, ISBN 978-80-7390-290-2,
  • csfd.cz,
  • Autorský text