Celebrity pod lupou: Ladislav Smoljak neměl podle přijímací komise pro divadelní režii představivost a umělecké chápání

Celebrity pod lupou: Ladislav Smoljak neměl podle přijímací komise pro divadelní režii představivost a umělecké chápání
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Vystudoval tedy fyziku a matematiku. Protože to s tím uměleckým chápáním nebyla tak úplně pravda, založil na škole dramatický kroužek. Tam se přihlásili i dva studenti z nižších ročníků – Miloň Čepelka a Zdeněk Svěrák, taktéž budoucí cimrmanologové.

Po studiu se Smoljak chvíli opravdu věnoval vyučování. Působil i na večerní škole pro pracující, kde v první lavici sedávali dva postarší žáci, kteří mu půjčovali pero a tabulky. Určitě netušili, že se jednou stanou inspirací pro studenty v komedii Marečku, podejte mi pero!, kde si dvojici zahrál se Smoljakem Zdeněk Svěrák.

Málo se ví, že anketa Zlatý slavík byla nápadem Ladislava Smoljaka, když pracoval jako redaktor v Mladé frontě, kam přešel z redakce Mladého světa.

Když přestalo Zdeňka Svěráka bavit vzdělávání mladé generace, pozval si několik přátel z minulosti a na schůzce vznikl nápad založit Divadlo Járy Cimrmana. Tenkrát si však Smoljak myslel, že zakládat v Praze další divadlo je pošetilost. Jako by jich město už nemělo dost. Na schůzce ani nezůstal do konce a šel do kina.

Nakonec se mu to přece jen v hlavě rozleželo, a tak se stal v novém divadle režisérem a spoluautorem. Se Zdeňkem Svěrákem se mu spolupracovalo tak dobře, že spolu kromě divadla spolupracovali i na filmech. Napsali scénáře k osmi filmům. Ve všech si napsal i roli pro sebe a čtyři z nich režíroval. Režisérem se stal také v případě filmu Vrchní, prchni!, kde scénář napsal samotný Svěrák.

Oba pánové se dokázali skvěle doplňovat. Svěrák byl mistrem slova, více literárně zaměřený. Smoljak zase už při psaní dokázal přemýšlet o režii a zajímala ho spíše realizace scénáře. V divadle potom oba spoléhali především na slova a vizuální stránku až tak moc neřešili.

Pokus, který vyšel

Když vznikal scénář k filmu Vrchní, prchni!, Svěrák viděl v hlavní roli Petra Nárožného, který byl už zavedeným komikem se svým publikem a osobitým ztvárněním vzteklouna diváky bavil. Smoljak ho ale do této role nechtěl. Měl spíše představu diváky překvapit hercem, o kterém nikdo netušil, že v sobě tu komičnost má, jen ji ještě schovává. A Josef Abrhám jako populární herec dramatických rolí byl ideální. Už ukázal, že ani romantické role mu nejsou cizí, a tady dostal příležitost vedle Libušky Šafránkové ukázat i to, že umí být neodolatelně vtipný. A Josef Abrhám nezklamal ani tvůrce, ani diváky.

Jak se ukázalo, dvojice Smoljak a Svěrák fungovala nejen za kamerou, ale i před ní. V celé řadě menších i větších rolí se tak spolu objevovali i ve filmech. Díky Jiřímu Menzelovi se objevili už ve filmu Zločin v šantánu. Oba se objevili také ve zmíněných filmech Vrchní, prchni! a Marečku, podejte mi pero!, kde neskrývali obdiv k nohám Jaroslavy Obermaierové.

Ve snímku pro děti Lucie a zázraky si oblékli uniformy strážníků a v komedii Pane, vy jste vdova! si zahráli divadelní kritiky. Zahráli si také v komedii Trhák, ale tam byl Svěrák upozaděný, protože pozornost na sebe strhl hlavně Petr Čepek. Kromě Kulového blesku se nechal Ladislav Smoljak ještě obsadit do filmů otce a syna Svěrákových Akumulátor 1, Kolja a Vratné lahve, ale jen do drobných rolí.

Svůj velký sen – natočit film podle divadelní hry Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem, kterou hrálo Divadlo Járy Cimrmana, už se mu realizovat nepodařilo.

Zdroje článku:
  • České nebe filmové, Pavel Taussig, xyz, ISBN 978-80-7505-903-1,
  • Autorský text