Celebrity pod lupou: Na sklonku roku 1969 se prostranství před Semaforem rozzářilo stovkami svíček, zemřel Jiří Šlitr

Celebrity pod lupou: Na sklonku roku 1969 se prostranství před Semaforem rozzářilo stovkami svíček, zemřel Jiří Šlitr
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Lidé nevěřili smutné zprávě, kterou slyšeli: „V pátek, krátce před 22. hodinou, byl ve svém ateliéru v Praze na Václavském náměstí nalezen mrtev člen divadla Semafor, hudební skladatel Jiří Šlitr. Příčinou smrti byla otrava svítiplynem, k níž došlo s největší pravděpodobností nešťastnou náhodou.“

Jenom v jedné věci se oznámení zmýlilo. Jiří Šlitr si velice zakládal na nezávislosti a nikdy členem divadla nebyl. Pracoval jako svobodný umělec a jeho široké nadání budilo obdiv. Vystudovaný doktor práv maloval, skládal písně, ilustroval knihy, hrál na piano, zpíval a byl také úspěšným komikem.

Když ho v roce 1957 seznámil Miroslav Horníček s Jiřím Suchým, vznikla velice populární dvojice, která zanechala v Semaforu nesmazatelnou stopu.

Jiří Šlitr byl o 7 let starší než Suchý a od mládí ho to táhlo k hudbě. Stopu zanechal v deseti celovečerních filmech. Jeho hudba zní například ve filmu Sedmikrásky režisérky Věry Chytilové nebo v debutu Miloše Formana Černý Petr.

V roce 1963 vznikla hudební komedie Bylo nás deset, která lákala diváky na populární protagonisty Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Je to příběh vojáků základní vojenské služby, kteří si dlouhou vojnu zpříjemnili tím, že založili hudební soubor. Písně z filmu se staly hitem a byly slyšet ze všech stran. Fanouškům populární dvojice „v zelených uniformách“ nevadilo, že jejich vojáci byli už na vojenskou službu trochu přestárlí. Jiří Suchý měl v té době dvaatřicet roků a Jiřímu Šlitrovi táhlo na čtyřicítku. Oba umělci získávali cenné zkušenosti pro svůj film, který už měli v hlavě.

A v roce 1964 vznikl film Kdyby tisíc klarinetů v režii Jana Roháče a Vladimíra Svitáčka. Děj je situovaný do kasáren, do nichž jsou vysazeni jako dva parašutisté Jiří Šlitr a Jiří Suchý. Ve filmu se objevila melodie, ze které později vznikla píseň Tereza. Stejně se ve filmu jmenovala i hlavní ženská postava – televizní reportérka, kterou si zahrála okouzlující Jana Brejchová. Film si tenkrát v kinech nenechalo ujít přes čtyři miliony lidí.

Dalším úspěšným dílem, které ještě dvojice stihla natočit, je Zločin v šantánu v režii Jiřího Menzela v roce 1968. Film byl plný slavných hvězd (Eva Pilarová, Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Jitka Zelenohorská, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Jan Přeučil, Ferdinand Krůta, Jiří Grossmann, Jan Libíček). Přestože smíchal celou řadu žánrů dohromady, diváky bavil. Jiří Šlitr si ve filmu zahrál doktora práv, který prohraje svůj první případ. Nejen, že neubrání svého klienta, ale oba stanou pod šibenicí s pohledem plným údivu. Hrozba budoucnosti jim však nevezme chuť si zazpívat.

O Jiřím Šlitrovi se pochvalně zmiňovali i Jan Werich a Jiří Voskovec, který je spoluautorem sborníku nazvaného Jiří Šlitr.

Zdroje článku:
  • České nebe filmové, Pavel Taussig, XYZ, ISBN 978-80-7505-903-1,
  • csfd.cz,
  • Autorský text